NOVÁ KONTEJNEROVÁ SLUŽBA MEZI ŠANGHAJÍ A KOSTARIKOU | LETECKÁ NÁKLADNÍ CARGO LOGIC GERMANY ZAHAJUJE PROVOZ | PODPORA KOMBI-VLAKU OD PŘÍSTAVU ROSTOCK | LOGISTICI NEINVESTUJÍ DOSTATEČNĚ DO TECHNIKY BUDOUCNOSTI | ...
První loď na této nové komerční trase dorazila do Kostariky 22. září z Houstonu a příští den zamířila do Číny, naložená ananasy, banány, masem a pomerančovou šťávou. Služba, která bude v provozu každý třetí týden, je záležitostí rejdařství COSCO a vytváří nebývalou příležitost pro kostarické exportéry čerstvých produktů snížením tranzitních časů z cca 34-40 dní na 22. Na základě dohody o volném obchodu (FTA), existující od roku 2011, Kostarika měla záměr vstoupit na čínský trh. Avšak specifické fytosanitární protokoly pro každý produkt představovaly vážné překážky, což se podařilo zjednodušit. Čínská relace byla zahájena právě půl roku po otevření kontejnerového terminálu APMT v Kostarice.
Společnost Cargo Logic Germany (CLG) se sídlem na letišti Lipsko/Halle zahájila oficiálně provoz. 13. září jí bylo od spolkového leteckého úřadu uděleno Povolení k provozování letecké dopravy (AOC). V rámci slavnostního zahájení na letišti řekl ředitel Johannes Jähn, že první let se uskuteční počátkem října; nesdělil, o které spojení půjde. Nejprve chce podnik nabízet charterové služby. Aerolinky musí od nynějška ukázat mimořádnou výkonnost a péči o trh. CLG již uzavřela první dohody se zákazníky. Slavnostní zahájení neproběhlo přesně podle Jähnových představ. Nebyl přítomen předseda saské zemské vlády M. Kretschmer aní šéf letecké Volga-Dněpr Alexej Isajkin, společník CLG v mateřském Cargo Logic Holdingu a rozhodující muž v pozadí. Kretschmer poslal jednoho ze svých ministrů. Vstup na trh CLG se v letecké branži částečně posuzuje se značnou skepsí. Především předseda představenstva Luftahnsa Cargo P. Gerber se netajil, že nepovažuje udělení AOC za zákonné a nevyloučil případnou protižalobu. – Jinak CLG rozšíří svou flotilu do konce října na šest nákladních letadel včetně přestavěných B737-400. Počet současných zaměstnanců (40 – z toho 20 pilotek a pilotů) se má značně zvýšit.
Aktéři rostockého přístavního hospodářství jakož i drážní speditéři pracují na lepším napojení přístavu na intermodální vlakové systémy. Především jde o pravidelné spojení na Hamburg, jak ukázala diskuse na letošní Baltické logistické konferenci v Rostocku – Warnemünde. Jedná se m.j. o množstevních představách, jak sdělili zástupci intermodálního poskytovatele Transfracht a také firmy Metrans Rail Deutschland. Důležité jsou rovněž spoluúčasti rejdařů, speditérů, přístavu a drážních podniků. U Metransu nejde o první úvahy o napojení Rostocku s uzlovým bodem Hamburgem. Jsou myslitelné smíšené vlaky pro kontejnery a pro návěsy na speciálních vagonech, ovšem s ohledem na náklady jsou těžko realizovatelné. Podstatné budou výsledky kalkulací drážních podniků. Na 11. Baltické logistické konferenci byly středem zájmu dva komplexy témat: jednak o roli člověka v budoucí logistice a o cestách, jak nalézat personál a jak si ho udržet.
Německé podniky z dopravní a logistické branže investují především do oblastí, ve kterých už mají dobré postavení a nevyhledávají investice, které by je lépe připravily na budoucnost. Patří sem vedle účinků digitalizace také efekty globální krize z obchodních konfliktů: to je jeden z výsledků Indexu Future Readiness 2019 poradenské firmy KPMG. Bylo dotazováno 600 podniků s celkovým obratem 350 miliard eur. Zejména nízký je stupeň investic v souvislosti se změnami světového hospodářství v důsledku mezinárodních krizí a konfliktů. Jen 18 % podniků se shledává dostatečně připravenými. Nejsilněji sledují podniky podmínky potřeb zákazníků. 78 % z nich zde prokázalo vysoký stupeň znalosti. Ve srovnání s výsledky přechozího roku je index v rozsahu škály 0 až 10 s hodnotou 6,0 takřka stabilní. Avšak ve srovnání s rokem 2018 tři ze čtyř parametrů silně poklesly. Poklesl optimismus a plánované investice. KPMG zjišťuje, že si podniky dopravní a logistické branže samy atestují potřebu dohonit digitalizaci. Jen 20 % dotázaných hodnotí rušivé obchodní modely a technologie jako výzvy budoucnosti. V roce 2018 to bylo ještě rovných 30 procent. Pouze 30 procent podniků hodnotí automatizaci a virtualizaci jako velké výzvy. „U mnoho podniků se zdá, že výzvy spojené se změnami a výzvami, jež přináší digitalizace, se podceňují“ uvádí studijní podnik. – V prvním pololetí 2019 šlo mnohem méně investic do mladých podniků než před rokem. KPMG spočítal 242 transakcí po předchozích 415 – tedy o dobrých 40 % méně. Avšak investiční částka nepoklesla tak silně jako počet transakcí. V prvním pololetí loňského roku se investovalo 5,2 miliard USD, což je o 300 milionů USD více než v roce letošním.
Aby bylo možno dosáhnout klima cílů v dopravním sektoru, zvyšuje se rozpočet spolkového ministerstva dopravy do roku 2023 o více než 5 miliard eur (cca 25 mld Kč). Kromě toho má natéci z fondů na energii a na klíma do dopravní oblasti 11,3 miliard eur. Vychází to z koncové verze rozpočtu 2020, kterou v minulém týdnu představil spolkový ministr Olaf Scholz ve spolkovém kabinetu. Celkově vydá spolková vláda do roku 2023 na ochranu klimatu více než 54 miliard eur. Důležitým opatřením v dopravním sektoru je podpora vyrábění nákladních aut s nízkými emisemi. Pro toto má být k dispozici do r. 2023 1 miliarda eur. Železnice hraje v opatřeních na ochranu klimatu centrální roli. Do roku 2030 chtějí stát a Německá dráha investovat do obnovy železniční sítě kolem 86 miliard eur. V konečném návrhu rozpočtu 2020 představil ministr financí zvyšování vlastního kapitálu dráhy do roku 2030 o 1 miliardu ročně. K tomu má být do roku 2023 k dispozici kolem 200 milionů eur na podporu dopravy jednotlivými vozy. Má se požadovat snížení ceny za použití sítě. Tím vznikne státu podle návrhu výdaj navíc ve výši 175 milionů eur ročně. Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer chce investovat v příštích čtyřech letech přes 3 miliardy eur do tankovací a nabíjecí infrastruktury pro osobní a nákladní auta s pohonem bez emise C02. Jeho ministerstvo předloží ještě letos „akční plán nabíjecí infrastruktury“ a zřídí pro koordinaci výstavby národní řídící místo. Cílem je do roku 2030 zřízení milionu veřejných nabíjecích bodů.
Nizozemský doručovatel dopisů PostNL může převzít konkurenta Sandd. Oznámila to příslušná státní sekretářka v ministerstvu hospodářství a politiky klimatu Mona Keijzerová. Oba podniky pokrývají společně téměř kompletně dopisovou doručovací činnost v zemi. To byl důvod, proč nizozemský úřad pro spotřebitele a trhy (ACM) toto spojení nejdříve počátkem září zamítl. Toto rozhodnutí bylo nyní zrušeno. „Spojení obou poštovních sítí je nezbytné, aby se zachovala kontinuita. V důsledku toho budou poštovní služby v Nizozemsku nadále spolehlivé a místně i cenově přístupné a současně bude zachována pracovní jistota pro tisíce doručovatelů“ uvádí se ve sdělení ministerstva. Oba podniky se potýkají s nedostatkem pracovníků a s rostoucími náklady. V Německu PostNL prodala svoji dceru Postcon a stáhla se zde z doručovací služby. Kupujícím je Quantum Capital Partners. Převzetí musí ještě schválit kartelový úřad, což má být provedeno do konce roku. Důvodem prodeje je, že se PostNL podle vlastních údajů silněji zaměřuje na základní dopisovou, balíkovou a elektronicko-obchodní činnost ve státech Beneluxu.
Od počátku ledna do poloviny března chce tyrolská vláda tranzit kamionů po Inntalské dálnici A12 a Brennerské dálnici A13 o víkendech dále omezovat. O všech sobotách mezi 4. lednem a 14. březnem by nesměla jezdit nákladní auta přes 7,5 tuny mezi 7 a 15 hodinou. Příslušný návrh předložila tyrolská zemská vláda ministerstvu dopravy ve Vídni. Vozidla s cílem jízdy v Tyrolsku mají být ze zákazu vyňata. Víkendový zákaz jízd kamionů se minulou zimu osvědčil a mělo by se v něm pokračovat, sdělil tyrolský zemský hejtman Günther Platter. K ochraně prostředí, infrastruktury a zdraví obyvatel je omezení dopravy na silně frekventovaných dálnicích nevyhnutelné. Sobotní zákaz je „dalším kamenem do mozaiky“, jenž doplňuje 20 dní blokového odbovování, plánovaných pro první pololetí 2020. Platterova náměstkyně Ingrid Felipeová řekla: „Pokud doprava osobními auty v rámci zimní turistiky stoupne spolu s tranzitujícími kamiony, není tu jen riziko dopravního kolapsu, ale i značně vyššího zatížení životního prostředí. Tomu nemůžeme nečinně přihlížet“. Zejména dotčeny jsou velký prostor Kufsteinu, příjezd do Zillertalu a velký prostor Innsbrucku.
Pro speditéry a logistiky v německém Bavorsku je brexit v současnosti nejpalčivějším odborně politickým tématem. Ukázala to diskuze na posledním zasedání prezidia LBS – Zemského svazu bavorských speditérů: „Nevíme, na jaké datum se máme připravovat a nevíme, na jaký obsah“ popsal president LBS Heinrich Doll toto dilema. Například podle Dolla je zcela nejasné, na základě jaké licence se bude doprava s Velkou Británii provádět. Pro evropské licence končí platnost 31. prosince. „Bude potom fungovat podobné řízení, jaké máme se Švýcarskem? Nebo musíme počkat na dvoustrannou dohodu?“ táže se Doll. Je jedno zda dohodnutý nebo nedohodnutý brexit: princip oběhu vozidel bude postaven na hlavu, protože následné příkazy už nejsou kalkulovatelné – uvádí Doll. Kvůli tvoření zásob v UK se již dnes množí jízdy bez zpětné zátěže, protože se nedostává zboží k dopravě. Účastníci na dopravě s UK podle LBS informovali, že pro dlouhé, nekalkulovatelné čekací doby při vjezdu do Spojeného Království je stále obtížnější „získávat řidiče, kteří takové tůry akceptují“. Zcela nejasná je rovněž situace v celních otázkách. „V současnosti je ve hvězdách kdo bude nakonec provádět celní odbavení, zda je dostatek personálu na celních úřadech a zda podniky budou mít dostatek celního know-how“ uvedla Sabine Lehmannová, odpovědná v LBS za obchodní činnost. Bude se muset vycházet z toho, že se budou tvořit dlouhé fronty návěsů, protože je nebude možno odbavovat“. To není škodlivé jen pro dopravní řetězce mezi pevninou a britskými ostrovy, varovala Lehmannová: „Příslušné kapacity pak chybějí také na evropské interní dopravě, protože normální cirkulace už nefunguje“
http://www.svazspedice.cz/index.php/ssl-zpravodaje/
