LATAM CARGO PŘIDÁVÁ KODAŇ DO SÍTĚ NÁKLADNÍCH LETADEL | CHLADICÍ ŘETĚZEC OD KERRY PRO ČÍNSKÉ POTRAVINY | REJDAŘSTVÍ HMM SE PŘIPOJUJE K „THE ALLIANCE“ | OTEVŘEN NOVÝ PŘÍSTAV REGIOPORT OWL U MINDENU | ...
Latam Cargo se stala prvními aerolinkami, které nabízejí přímou službu mezi Skandinávií a Latinskou Amerikou týdenními lety s nákladními B767-300 do Kodaně. Okružní trasa zahrnuje Kodaň, Viracopos, Montevideo, Santiago de Chile, Quito, Miami a Brusel. Kodaň je sedmou destinací, kterou Latam otevírá za posledních 12 měsíců. Jeho vice-prezident Gabriel Oliva takto komentuje: „Jako lídr v leteckém cargu v Latinské Americe jsme se podjali odpovědnosti spojit náš region se světem a opačně. Latam Cargo Group nyní nabízí 150 destinací. Velikost a síla naší sítě jsou pilíře, jež nás činí strategickými partnery našich zákazníků v poskytování podpory jejich zásilkám do jejich finálních destinací za méně času“. Hlavními skandinávskými obchodními zákazníky jsou pharma podniky, výrobci aut jakož i sektory nafty a papíru. Latam Cargo jako certifikovaný dopravce pharma výrobků podle CEIV nabízí v tomto směru Latinské Americe unikátní pharma řešení.
„Kerry Cold Chain“ je společný podnik utvořený s šanghajskou Zhizhen Logistics Co Ltd (Zhizhen Logistics), ve které má Kerry Logistics většinový podíl; jeho posláním je poskytovat integrovaný chladírenský řetězec logistických řešení. Při užívání vlastních chladicích zařízení partnerstvích s místními experty Kerry Cold Chain se bude zabývat širokým rozsahem potravinářských produktů od surovinových přísad po mlékárenské produkty. Edwardo Erni, ředitel od Kerry Logistics pro Čínu a severní Asii řekl: „Trh pro potraviny z řetězce chladírenské logistiky je v Číně obrovský s enormním růstovým potenciálem. Je tu také značný prostor pro technický růst k dosažení mezinárodních standardů. Aby se zaplnila mezera na trhu vítáme spolupráci s čínským partnerem, což značí významný strategický krok pro Kerry Logistics v nabídce služeb a konkurenceschopnosti“. Podnik rovněž provozuje chladírenská zařízení o rozloze 70.000 čtv. stop v Oceanii v rámci obsluhy řetězců supermarketů a importérů potravin.
Společenstvo „The Alliance“ posiluje. Tři kooperační partneři Hapag-Lloyd, One a Yang Ming se shodly na červnovém přístupu korejské HMM – Hyundai Merchant Marine. Bylo rovněž dohodnuto, že budoucí kooperace se čtyřmi členy má trvat do roku 2030. HMM byla dosud přidruženým členem Aliance 2M z Maersku a MSC. HMM je pro The Alliance především proto zajímavá, že rejdařství pořizuje naléhavě potřebnou velkou tonáž. Má objednáno 12 lodí o kapacitě 23.000 Teu, jež budou dodány ve druhém čtvrtletí 2020. Dále ve druhém čtvrtletí 2021 se flotila rozšíří o osm novostaveb o kapacitách 15.000 Teu. Novostavby s 23.000 Teu mají být nasazeny v relaci Dálný východ – severní Evropa.
Síť německých vnitrozemských přístavů je od 1. července o jedno místo bohatší. Na Středozemním kanálu u Mindenu byl s malou oslavou uvedena oficiálně do provozu první část výstavby kontejnerového terminálu Regioport OWL. Zkratka znamená Ostwestfalen-Lippe a mění dosavadní přídomek Weser na jméno Regioport. Otevření byli přítomni zástupci úřadů a parlamentu. Parlamentní státní sekretář ve spolkovém ministertsvu dopravy Enak Ferlemann uvedl, že Regioport představuje dobře vložené peníze. Zařízení v ceně 23 milionů eur (kolem 600 mil.Kč) dostalo podporu státu ve výši 16,8 mil. eur z programu „Kombinovaná doprava“. Regioport OWL je proto důležitý, že předpovídaný nárůst nákladní dopravy v Německu lze zvládnout jen s kapacitami vodních cest. „Každé místo překladu, kde se kombinuje silnice, dráha a voda je důležité“ řekl Ferlemann. Toto zařízení má 200 m dlouhé molo, jeřábovou techniku a odstavnou plochu pro kontejnery. Plocha má pro začátek rozlohu 5,4 ha, nechá se však podle potřeby rozšířit. Nová výstavba byla zapotřebí, protože průmyslový přístav II v Mindenu má pro kontejnery vyčerpanou kapacitu. Loni se jich překládalo 71.000 Teu. Regioport OWL budou provozovat firmy Nobe Spedition, Weser Container Express (WCX) a mindenský přístav. Uvedení do provozu provázely protesty dvou občanských iniciativ, jež považují výstavbu za protizákonnou.
Thyssenkrup (TK) zavádí digitalizaci do procesů odbavování zboží na branách a místech ložení, především při zpružnění časových oken. Šetří to papír, odstraňuje čekací doby a fronty vozidel. „Nákladní auta budou potřebovat jen pět minut pro vjezd do fabriky a budou ji opět pouštět po hodině“ říká Bert Kloppert, šéf dopravy a logistiky u TK Steel Europe. V minulých dnech vystoupil na odborném fóru Ocel v kompetenční síti logistiky. S „branovým projektem“ hodlá ocelářský koncern urychlit obraty na branách a místech ložení za pomoci digitální technologie. „Cílem je vytvořit při odbavování zboží jednotné, strukturované a kontrolované procesy“ jako pro ocel, ale i pro šrot, hutnický písek a další produkty. Na podzim 2019 má být přestavba organizace na branách zakončena. TK Steel investuje kolem 15 milionů eur do celkového projektu Digitalizace podnikové logistiky. Do provozu se uvádí pětice vah, přestavují se brány pro těžkou dopravu. Nově se pojímá klidová zóna s 38 parkovacími místy a sanitárním zařízením. Klíčem do zařízení jsou kontrolní branové karty v 16 evropských jazycích. Řidiči mají ovládat skenerový kód ze svých kabin. Cílem je zavedení dynamického řízení časových oken. Upustilo se od původně plánovaného zavedení platformy pro smartphony, aby se řidiči více platformami nezatěžovali.
Zákazníci chtějí doručování k domovním dveřím v termínu na přání. Jsou připraveni sáhnout za to hlouběji do kapsy. K tomuto poznatku dochází studie, provedená v rámci projektu Smile (Chytrá poslední míle logistiky v městských a venkovských prostorech). V jejím rámci bylo dotazováno 318 osob. Kolem 90 procent z nich si nechává dodávat zásilky domů; 80 procent to chce i do budoucna. 71 procent by akceptovalo zvýšené dodací náklady v průměru o 79 centů, když bude balík dodán v rámci žádaného časového okna. Poznatek se kryje s jinou studií od poradenské PWC. Podle ní je 40 procent z tisícovky dotazovaných osob ochotno připlatit až 2,40 eur do dodání v rámci jimi zvoleného časového okna.
Nizozemská vláda plánuje zavést k 1. lednu 2021 zdanění letů nákladních letadel, která startují z nizozemských letišť. Tento záměr potvrdil tamní finanční státní tajemník Menno Snel v Haagu na mezinárodní konferenci o leteckých daních. Podle tam předneseného návrhu vláda ministerského předsedy Marka Rutteho si přeje především zdanění letecké dopravy v celé EU. Pokud by se však do roku 2021 nezavedlo, zavede Nizozemsko toto zdanění samo. Snel již 14. května představil návrh zákona, který předpokládá zdanění letů nákladních letadel z nizozemských letišť. Zdanění se orientuje vedle hmotnosti na emise hluku z uvedených letadel. Čím vyšší emise, tím vyšší zamýšlená daň. Podle návrhu se bude na dopravu leteckého zboží z nizozemských letišť vztahovat daň ve výši 3,85 eur/t u zvlášť hlučných nákladních letadel. Výše daně klesá pro stroje s méně silnými emisemi hluku na 1,925 eur/t. Podle tamního ministerstva financí spadá v současnosti 85 procent zásilek dopravovaných nákladními letadly do kategorie nejvyšších hlukových emisí. Vedle zdanění letů nákladních letadel plánuje nizozemská vláda zdanění letenek cestujících, startujících z nizozemských letišť. Výše této daně by činila 7 eur na cestujícího. Vyňaty z daňového plánu jsou tranzitní lety jakož i děti do dvou let. Doprava zboží v osobních letadlech není rovněž daní stižena. Právě nedávno se Evropská komise zabývala studií o současném stavu a možných efektech daní v letecké dopravě v rámci EU. Podle jejích šetření vybírá 17 členských států daň z přidané hodnoty nebo další dávky z osobních tuzemských letů, šest států vybírá daně z mezinárodních letů, startujících z letišť na jejich území. Nejvyšší průměrné dávky na cestujícího vybírá podle studie Velká Británie (43.86 eur), následovaná Itálií (22,82 eur), Norskem (19,98 eur) a Německem (18,12 eur). Letecké zboží je zdaněno aktuálně jen v jediné zemi: Francie vybírá za tunu dopravovaného zboží daň 1,33 eur.
Rejdařství Stena Line si přeje více pravidelné železniční dopravy mezi střední Evropou a Švédskem. Jako jediný provozovatel trajektu nabízí přímé konvenční drážní spojení – a to již 25 let mezi jihošvédským Trelleborgem a Rostockem v Mecklenburgu – Předním Pomořansku. Přes efektivní dopravu stojí kombinace loď/konvenční dráha před výzvami. „Drážní trajektová doprava zaujímá důležitou roli v udržitelné a zdroje spořící logistice. S největšími drážními trajekty světa (1.100 m kolejové kapacity na „Skane a 945 m v Mecklenburgu) zde každý den ukazujeme, jak to dobře funguje. A s hrdostí pohlížíme na uplynulých 25 roků“ říká Ron Gerlach, obchodní ředitel u Stena Line GmbH. Ale: z někdejších ročně přepravovaných 200.000 vagonů mezi Rostockem – a dříve i Sassnitz – a Trelleborgem zbylo dnes méně než 10 procent. Důvodem je vysoce subvencovaná pozemní cesta drážních podniků přes Dánsko a pevná spojení. Převaha pozemní dopravy přináší výzvu, kterou Katrin Vernerová, komerční manažerka Stena Line vysvětluje: „Když na pozemní trase dojde k poruchám z důvodu prací, vidíme pružná okamžitá řešení.Když je cesta opět volná, znamenáme také pružné naskočení poptávky. Přitom nabízíme vysokou frekvenci až čtyř odjezdů za den. Cestou pevných drážních jízdních řádů pro Rostock – Trelleborg můžeme efektivnost trasy ještě zvýšit. Teprve nedávno vytvořilo rejdařství svou na dráze založenou logistickou nabídku po pevnině. Ve spolupráci s RCA a Green Cargo nabízí od května trajektové rejdařství pevná časová okna pro přímé nákladní vlaky z Vídně do Trelleborgu. Vlak z Rakouska do Švédska jezdí zpočátku dvakrát v týdnu a z Rostocku využívá multimodální řešení přes Baltické moře. Vlak RCA je naložen zbožím z Itálie, Slovinska a Maďarska pro více než 1000 km dlouhou trasu Rakouskem, ČR a Německem. Konvenční nákladní vagóny dopravují ocel, dlouhé kolejnice, domácí přístroje a lesní produkty. Ještě slova R. Gerlacha: „Zásadní je společné plánování dopravy drážních podniků Švédska a Německa; při jednostranném přístupu vždy existuje riziko kompletního výpadku“. A ohlas ze švédského parlamentu: „Drážní trajektová doprava je strategicky důležitou částí zásobování a obchodu Švédska. Z politických a ekonomických důvodů by bylo riskantní spoléhat jen na jediný koridor nákladní dopravy. Proto musí naše vláda podporovat opatření, aby se dopravní alternativa přes Baltické moře posilovala“,
https://www.sslczech.cz/cz/ssl-zpravodaje/ssl-expres/
