Třetí část teoretiké příručky se bude mimo jiné zabývat problematikou: kódového označení států, druhu dopravy, druhu zboží, atd.
82 Vrácení zboží, které bylo přijato nebo odesláno v rámci dodávky stavebních materiálů a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek
83 Odeslání nebo přijetí zboží dodávaného náhradou za původně odeslané nebo přijaté zboží označené kódem povahy transakce „80“
Vysvětlivka:
Pro použití kódu povahy transakce „83“ není rozhodující, zda náhradní zboží je poskytováno za zboží, které se vrátilo zpět nebo i za zboží, které bylo ponecháno na území ČR nebo v jiném členském státě.
Vysvětlivka ke kódům 80, 82 a 83:
Při použití těchto kódů může být ve Výkazu uvedena namísto fakturované hodnoty nula a souhrnná hodnota v návaznosti na vystavenou souhrnnou fakturu může být uvedena u kterékoliv podpoložky zboží odeslaného v rámci daného obchodního případu (viz též část 12. této příručky).
91 Odeslání zboží vyváženého zpravodajskou jednotkou mimo území Evropské unie, které není propouštěno do celního režimu vývozu v České republice, ale v jiném členském státě Evropské unie cestou k výstupnímu celnímu úřadu. Přijetí zboží dováženého zpravodajskou jednotkou na území Evropské unie, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu cestou od vstupního celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie
Vysvětlivky:
1. S kódem povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje odeslání zboží z ČR, které je do tzv. třetí země prodáváno nebo z jiných důvodů dodáváno přímo zpravodajskou jednotkou a o jeho propuštění do vývozního celního režimu, nebo do zvláštního režimu nerozhodují celní orgány v ČR, ale cestou k výstupu z EU celní orgány jiného členského státu.
2. Prodej zboží osobě z jiného členského státu, které celní orgány v jiném členském státě propustí zboží do celního režimu vývozu nebo do zvláštního celního režimu, i když je zpravodajskou jednotkou přímo adresováno mimo území EU, se do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. Za obchodního partnera z jiného členského státu je třeba považovat i osobu z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě, které zpravodajská jednotka uvádí do daňového dokladu při dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením od DPH.
3. S kódem povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje přijetí zboží do ČR, které je dovezeno z tzv. třetí země, která není členem EU, nakoupeno nebo z jiných důvodů odebráno přímo zpravodajskou jednotkou a o jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nerozhodují celní orgány v ČR, protože bylo již propuštěno celními orgány v jiném členském státě po vstupu na území EU před přijetím do ČR, při kterém již mělo status zboží Unie.
4. Zboží přivezené přímo ze třetí země a propuštěné do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě před přijetím do ČR, se ale do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“, pokud je nakupováno zpravodajskou jednotkou od obchodního partnera z jiného členského státu. Za obchodního partnera z jiného členského státu se považuje i osoba z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě a uvádí ho zpravodajské jednotce do daňového dokladu při pořízení zboží z jiného členského státu.
92 Odeslání nebo přijetí vlastního majetku přemísťovaného do jiného členského státu Evropské unie nebo z takového státu jednou osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty ve státě určení i odeslání
Vysvětlivka:
Kódem „92“ se označují transakce, při kterých odeslání nebo přijetí zboží není přímo spojeno se změnou jeho vlastníka ani není přímo určeno ke zpracování dle smlouvy (k provedení práce na věci movité). Označuje se jím odeslání nebo přijetí zboží, které je dodáváno jako přemístění vlastního majetku jednou a tou samou osobou bez jakýchkoliv náhrad. Tyto transakce lze také popsat jako posílání svého zboží sobě z ČR do jiného členského státu nebo z jiného členského státu do ČR. Zpravodajskou jednotkou v takových případech bývá osoba, které bylo přiděleno DIČ v ČR i v jiném členském státu EU (většinou za účelem uskutečňování ekonomické činnosti nebo k jejímu zajištění).
94 Odeslání nebo přijetí částí nebo součástí zboží, které jeho vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí
Vysvětlivky:
1. Kód povahy transakce „94“ se použije pro vykázání údajů o odeslaných nebo přijatých částech a součástech výrobku, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží (výrobek), při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí (viz též část 17.4. této příručky).
2. Takto odesílané nebo přijímané části a součásti k použití při zhotovení výrobku, který si jejich vlastník následně od zpracovatele výrobku nakoupí, nemění svého vlastníka a do Intrastatu se při přijetí finálního výrobku již nevykazují, ani se jejich hodnota nepromítá do fakturované hodnoty tohoto nakupovaného finálního výrobku, vykazovaného s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (viz též část 17.4. této příručky).
3. Na rozdíl od dodávek zboží v rámci zpracování dle smlouvy, které se vykazují s kódy povahy transakce začínajícími čísly 4 a 5 a k DPH se přiznávají jako poskytnutí nebo přijetí služby, se kód „94“ používá při takových transakcích, při kterých se prodávaný zhotovený výrobek přiznává k DPH jako dodání nebo pořízení zboží.
96 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, je spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 (zejména dočasné zapůjčení, pronájem nebo skladování za úhradu)
Vysvětlivky:
1. S kódem povahy transakce“96“ se do Intrastatu vykazuje zejména odeslání nebo přijetí zboží za účelem tzv. operativního (operačního) leasingu (pronájmu) nebo k uskladnění, ale i za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí je spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží nebo služby spojené s odesláním či přijetím zboží.
2. Operativním (operačním) leasingem se rozumí pronájem zboží, při němž se předpokládá, že po jeho skončení se nájemce nestane vlastníkem pronajatého zboží, ale vrátí je zpět pronajímateli.
97 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, není spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41 nebo 42 (zejména bezplatné zapůjčení)
Vysvětlivka:
Kódem povahy transakce “97“ se v Intrastatu vykazují případy, při kterých se jedná o bezplatné zapůjčení zboží nebo o jeho uskladnění poskytnuté ale zdarma, nebo i o dodávku zboží za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí není spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží.
99 Ostatní transakce, které nelze označit některým z výše uvedených kódů
Vysvětlivky:
1. Kód povahy transakce „99“ se použije například při vrácení zboží dovezeného ze státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo při jeho dovozu propuštěno do celního režimu volného oběhu celními orgány v ČR a ke zpětnému vývozu bylo nebo má být propuštěno celními orgány v jiném členském než je ČR po jeho odeslání z tuzemska.
2. Kód povahy transakce „99“ se použije i při vrácení zboží vyvezeného do státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo k jeho vývozu propuštěno celními orgány v ČR a při zpětném dovozu ho do volného oběhu propustily celní orgány před jeho přijetím do tuzemska v jiném členském státu než je ČR.
3. S kódem povahy transakce “99“ se do Intrastatu například vykazuje i vrácení zboží z důvodů dohodnuté likvidace po skončení jeho životnosti anebo jeho dalšího využití.
Vysvětlivky ke kódům 94 až 99:
Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce 94, 96, 97 a 99, stejným kódem se označuje i jeho zpětné přijetí nebo zpětné odeslání a poskytnutí náhradního zboží za ně.
Pokud v průběhu dočasného přijetí nebo odeslání za účelem pronájmu zboží bez změny vlastníka na dobu kratší než dva roky je zboží zakoupeno nebo prodáno, stane se předmětem vykazování ke dni změny vlastnického práva
Vysvětlivka ke kódům 91 až 99:
Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce „91“, zpětné odeslání nebo přijetí takového zboží (vrácení) se označuje kódem povahy transakce „29“ a poskytnutí náhradního zboží s kódem „91“.
124) Stát určení se vyznačuje do Výkazů pro Intrastat o odeslaném zboží dvoumístným alfabetickým kódem. Je jím poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce přímo dopraveno (dodáno). Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována. Státem určení není stát, přes který je zboží do místa určení pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho konečnému příjemci v rámci dané obchodní operace nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod., zemí určení se stává země, v níž má ke změně zboží na jeho cestě dojít.
125) Do Výkazu o přijatém zboží se k příslušnému druhu zboží uvádí kód státu odeslání tohoto zboží. Státem odeslání se rozumí členský stát, ze kterého bylo zboží přímo odesláno do místa určení v ČR. Není to však stát, přes který je zboží pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho příjemci v jiném státě, než ve kterém začala jeho přeprava, nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod., zemí odeslání se stává země, v níž daná změna proběhla. Stát odeslání se do Výkazu pro Intrastat o přijetí zboží vyznačuje uvedením dvoumístného alfabetického kódu členského státu.
126) Pro dovážené a vyvážené zboží vykazované do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ je státem určení nebo odeslání členský stát EU, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního nebo zvláštního režimu, často členský stát vstupu nebo výstupu zboží na nebo z území EU.
127) Pro vyznačení státu určení nebo odeslání se používají následující alfabetické kódy.
BE
Belgie
LT
Litva
AT
Rakousko
BG
Bulharsko
LV
Lotyšsko
RO
Rumunsko
DK
Dánsko
LU
Lucembursko
GR
Řecko
EE
Estonsko
HU
Maďarsko
SK
Slovensko
FI
Finsko
MT
Malta
SI
Slovinsko
FR
Francie (a Monako)
DE
Německo
GB
Spojené království
IE
Irsko
NL
Nizozemsko
ES
Španělsko
IT
Itálie
PL
Polsko
SE
Švédsko
CY
Kypr
PT
Portugalsko
HR
Chorvatsko
128) Dodací podmínky pro vykazované odeslání nebo přijetí zboží se do Výkazu uvádějí kódem jejich skupiny. Dodací podmínka je většinou dohodnutá mezi prodávajícím a kupujícím zboží, většinou odpovídá pravidlům Incoterms a vyplývá z kupní smlouvy. Rozhodující pro uvedení správného kódu skupiny dodacích podmínek do Výkazu je použití příslušné dodací podmínky při dané obchodní transakci a její zařazení do té skupiny dodacích podmínek, do které patří. Pro další využití tohoto údaje v Intrastatu je rozhodující způsob úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží, zejména přepravného, a tomu odpovídá i stanovení skupin dodacích podmínek.
129) Do Výkazu o odeslání nebo o přijetí zboží se uvádí jeden z těchto kódů skupin dodacích podmínek s přihlédnutím k nim uvedeným vysvětlivkám a dodacím podmínkám Incoterms, kterým jednotlivé skupiny odpovídají:
Kód skupiny Vysvětlivka
K zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné kupující
L zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do přístavu určení (říční nebo námořní doprava)
M zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí hlavní přepravné prodávající
N zahrnuje dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní hranici a dodací podmínky neodpovídající žádné z doložek Incoterms
Kód skupiny Odpovídající dodací podmínky Incoterms 2000
K EXW, FCA, FAS, FOB
L CFR, CIF, DES, DEQ
M DDU, DDP, CPT, CIP
N DAF a dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms
Kód skupiny Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2010
K EXW, FCA, FAS, FOB
L CFR, CIF
M DAT, DAP, DDP, CPT, CIP
N Dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms
Vysvětlivky:
1. Použití dodacích podmínek označených kódem skupiny „L“ připadá v úvahu pouze v případech, ve kterých je při dopravě zboží od odesílatele k příjemci použita alespoň částečně vnitrozemská vodní doprava nebo námořní doprava (zboží je dopravováno alespoň část cesty mořskou nebo říční lodí).
2. Uvedení kódu „N“ skupiny dodacích podmínek připadá v úvahu i v případech, kdy není přímo dohodnuta některá z dodacích podmínek Incoterms a jedná se o transakci, která se netýká nákupu nebo prodeje zboží, například při bezúplatném odeslání a přijetí zboží nebo při pohybu zboží v rámci jeho zpracování dle smlouvy.
3. Prameny, ze kterých je možné získat informace o použití dodacích doložek Incoterms, jsou zveřejněny na internetové adrese Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice www.icc-cr.cz, po kliknutí na logo Incoterms.
130) Stát původu zboží se uvádí do Výkazu pro Intrastat o přijatém zboží. Určení původu zboží pro jeho vykázání do Intrastatu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle příslušných ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Celní kodex Unie – UCC), Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Delegovaný akt - DA) a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (Implementovaný akt - IA). Seznam dvoumístných alfabetických kódů států uvedený v příloze č. 1 této příručky obsahuje kódy zemí (států) a území, kterými se ve Výkazu označuje původ zboží, a to v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1106/2012.
131) Státem původu je při přijetí zboží stát, ve kterém bylo zboží vyrobeno, zpracováno, vytěženo, vypěstováno apod. V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboží, o němž se vykazují údaje do Intrastatu, získalo svoji konečnou podobu, zejména v návaznosti na své zařazení pod příslušný kód kombinované nomenklatury. Za stát původu se nepovažuje stát, ve kterém bylo zboží podrobeno pouhé jednoduché operaci, např. balení, přebalení, ošetření a smíchání. Další informace o nepreferenčním původu zboží, důkazech původu i o prohlášení dodavatele jsou uvedeny na webu www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Původ zboží“ – „Nepreferenční původ zboží“.
132) V případech, kdy zpravodajská jednotka nemá žádné informace o původu zboží, ani není přímo na zboží nebo v dokladech, které patří k příslušné zásilce původ zboží vyznačen, uvede se do Výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód „QU“. Pokud je známa pouze skutečnost, že zboží pochází z EU, ale není známý konkrétní stát, uvede se do Výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód „QV“.
133) Mezi informace vykazované do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží patří i kód druhu dopravy, který je třeba uvést do Výkazu. Jedná se o jednomístný kód druhu dopravy, který byl pravděpodobně použitý při přechodu zboží přes státní hranici ČR. Vyjadřuje se těmito kódy:
2 - Železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu)
3 - Silniční doprava
4 - Letecká doprava
5 - Poštovní zásilky
7 - Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení)
8 - Vnitrozemská říční doprava
9 - Vlastní pohon (týká se zboží, které překročí hranici na vlastní ose, například odeslání letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem).
Poznámka:
Za poštovní zásilky se považují i ty, jejichž doprava je zajišťována tzv. rychlopoštou, to znamená některou ze specializovaných společností na expresní a komfortní dodání zboží, pokud je podání zásilky k přepravě obdobné podání běžné poštovní zásilky a nejedná se o expresní dopravu jedním předem určeným nebo zpravodajské jednotce známým dopravním prostředkem, o kterém lze předpokládat, že se použil při přechodu daného zboží přes státní hranici ČR.
134) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoložce odeslaného nebo přijatého zboží dle kombinované nomenklatury podle stavu zboží v jakém se nacházelo v době jeho odeslání nebo přijetí. Kombinovaná nomenklatura je obsažena v celním sazebníku EU nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zbožového kódu). Celní sazebník EU je zveřejněn na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Výkazy, sběr dat“ v části „Intrastat“ pod názvem „Kombinovaná nomenklatura“ a také na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ po kliknutí na „Kombinovaná nomenklatura (Společný celní sazebník EU)“. Zbožové kódy Kombinované nomenklatury, se zkrácenými názvy, jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf také na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“, v části „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“. Protože kombinovaná nomenklatura je každoročně nejméně vždy k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků.
135) K určení správného nomenklaturního čísla zboží je nutné se řídit Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury (viz též úvodní části přílohy I. k nařízení Komise (EU) č. 2018/1602, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o celním sazebníku).
Poznámky:
1. Na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Výkazy, sběr dat“ v části „Intrastat“ pod názvem „Kombinovaná nomenklatura“ a na internetové adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“, po kliknutí na „Společný celní sazebník EU“ pod názvem „Společný celní sazebník EU platný pro rok 2019“ je také zveřejněna pracovní pomůcka „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2019“. Ta obsahuje přehled změn pro rok 2019, korelace mezi verzemi zbožové nomenklatury roku 2018 a 2019 a naopak, seznam zrušených podpoložek z verze 2018 k 1. 1. 2019 a seznam nově vzniklých podpoložek pro verzi 2019 kombinované nomenklatury.
2. Na internetové adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ je uveden postup pro podání žádosti a získání tzv. nezávazné informace o správném zařazení zboží do příslušného kódu kombinované nomenklatury.
136) Je-li odeslané nebo přijaté zboží, o kterém se údaje vykazují do Intrastatu, označené některým z kódů kombinované nomenklatury uvedených ve Sdělení Českého statistického úřadu č. 420/2017 Sb., o stanovení seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků, doplňuje se do Výkazu, v návaznosti na upřesněný název zboží, zvláštní dvoumístný číselný kód, označovaný jako „statistický znak“.
137) Údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí povinně u všech vykázaných podpoložek zboží, s výjimkou odeslané nebo přijaté elektrické energie a radioaktivních látek, u kterých se vlastní hmotnost nezjišťuje a ve výkazu se údaj o ní nahrazuje číslem 0,001. Informativní seznam radioaktivních látek je uveden příloze č. 6 této příručky. Vlastní hmotnost zboží je jeho hmotnost bez jakýchkoli obalů.
138) Do Výkazu pro Intrastat se hmotnost zboží menší než 1 kg uvádí vždy s přesností na tři desetinná místa. Údaj o vlastní hmotnosti zboží 1 kg a vyšší se do Výkazu uvádí zaokrouhleně v celých kilogramech (bez desetinných míst). Hmotnost rovnající se jednomu kg se vyznačí číslem „1“, hmotnost vyšší než 1 kg se zaokrouhluje tak, že se desetinná místa pod 0,5 kg zaokrouhlí směrem dolů a desetinná místa od 0,5 kg směrem nahoru. Nemůže-li zpravodajská jednotka přesně určit vlastní hmotnost vykazované podpoložky zboží, může do řádku uvést údaj o čisté hmotnosti nebo průměrnou hmotnost vypočítanou podle množství v doplňkové měrné jednotce zboží. Čistá hmotnost je vlastní hmotnost zboží s komerčním obalem nebo komerčními obaly, které přímo chrání zboží.
139) Odhadem lze určit vlastní hmotnost zboží vykazovanou do Intrastatu jen v případech, ve kterých je do výkazu pro Intrastat pro dané zboží uváděno i jeho množství v doplňkových měrných jednotkách, běžně se vlastní hmotnost u takového zboží nezjišťuje a nedeklaruje nebo její určení by bylo mimořádně obtížné a nákladné.
140) Množství odeslaného nebo přijatého zboží v doplňkových měrných jednotkách se vykazuje do Intrastatu u těch podpoložek zboží, u jejichž kódů kombinované nomenklatury jsou tyto měrné jednotky přiřazeny. Příslušné kódy doplňkových měrných jednotek náležející k jednotlivým zbožovým kódům kombinované nomenklatury, jsou vyznačeny ve společném celním sazebníku, zveřejněném na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Výkazy, sběr dat“ v části „Intrastat“ pod označením „Kombinovaná nomenklatura“. Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“ ve sloupci označeném „Indikace JM určovaná“.
Poznámka:
Pro označení doplňkových měrných jednotek jsou v celním sazebníku používány jiné kódy než v číselníku kombinované nomenklatury (například počet kusů je v sazebníku označen kódem „p/st“, v číselníku kódem „PCE“; karáty jsou v sazebníku vyznačeny jako „c/k“, v číselníku „CTM“, gram je „g“ a „GRM“). Významově mezi nimi žádný rozdíl ve vztahu k určité podpoložce zboží není. Seznam doplňkových měrných jednotek s jejich oběma druhy kódů jsou uvedeny i v příloze č. 2 této příručky.
141) Ve Výkazu pro Intrastat musí být uvedeno množství v doplňkové měrné jednotce vždy s přesností na tři desetinná místa. Tři desetinná místa se uvádějí do Výkazu i v případech, ve kterých se množství v příslušné doplňkové měrné jednotce logicky na desetinná místa vyjádřit nedá. Prakticky to znamená, že ve Výkazu se za vyjádřené množství v doplňkových měrných jednotkách pro počet článků, počet párů nebo počet kusů vždy uvede desetinná čárka a připojí se tři nuly. Jestliže je k dané podpoložce zboží v celním sazebníku místo kódu měrné jednotky pomlčka (případně v elektronické verzi kód „ZZZ“), uvádí se zde nula.
142) Do Výkazu uváděná fakturovaná hodnota v Kč je hodnota, kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané nebo přijaté zboží, pokud je toto zboží předmětem obchodu. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboží, kterou samozřejmě ovlivňuje druh použitých dodacích podmínek. Převodní hodnota je ta, kterou obdrží prodávající od kupujícího bez ohledu na použití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou celková částka na faktuře, která může být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboží, nákladů spojených s jeho dopravou, balením atd.
143) Součástí fakturované hodnoty zboží musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu přiznávané daně z přidané hodnoty. Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale nikdy nezahrnuje částka DPH, i když je například součástí ceny hrazené kupujícím, který není plátce DPH.
Při uvádění údajů do Výkazů o odeslání nebo přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montáží se do fakturované hodnoty nezahrnuje cena za instalaci nebo montáž příslušného zboží. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se proto pro účely vykazování do Intrastatu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi (viz též část 13. této příručky).
Poznámka:
Fakturuje-li prodávající zboží dodávané s instalací nebo montáží, aniž by zvlášť ve faktuře vyčíslil hodnotu zboží a zvlášť hodnotu poskytnuté práce a nákladů s ní spojených, musí zpravodajská jednotka stanovit hodnotu samotného zboží podobně jako při bezúplatných dodávkách zboží (viz níže odst. 150 této příručky).
144) Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se zásadně nezapočítávají částky z faktur, které v souvislosti s dodávkou odesílaného nebo přijatého zboží uhrazuje prodávající nebo kupující například dopravcům, pojišťovně a jiným subjektům. Prakticky tyto náklady kupující stejně prodávajícímu uhradí, protože ten je většinou zahrne (schová) přímo do ceny fakturované kupujícímu nebo je na faktuře pro kupujícího jmenovitě vyčíslí (tzv. je přefakturuje).
Příklady a poznámky:
1. Při odeslání nebo přijetí zboží, jehož samotná hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu = K), kdy náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100.
2. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU nebo DDP, případně DAP (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu = M), kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota 150.
3. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU (DAP) - místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží 100 a zvlášť přímé obchodní náklady 50, bude fakturovaná hodnota také 150.
4. Z výše uvedených příkladů vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží 100, přímé obchodní náklady 50, celkem k zaplacení 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU, DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP, do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží 100 hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura - zboží za 100 a druhá faktura - přímé obchodní náklady 50). Fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU (DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP) a větší část přepravy zajišťuje a hradí prodávající, a ta není považována a v rámci přiznání k DPH označována jako zvlášť poskytovaná služba).
145) Částka do Intrastatu vykazované fakturované hodnoty musí být nižší o případně prodávajícím poskytnutou slevu za platbu předem, rabaty a podobné slevy, pokud jsou zaúčtované v okamžiku dodání nebo poskytnutí zboží a o jejich částku se snižuje základ DPH.
146) Při prodeji odesílaného zboží, které má být ve spoluvlastnictví více než jedné osoby, a proto prodávající vystavuje na takové zboží dvě i více faktur na dva a více kupujících, se do Intrastatu uvádí fakturovaná hodnota rovnající se celkové hodnotě zboží, čili součtu hodnot na všech vystavených fakturách na všechny kupující.
147) Při nákupu zboží od více prodávajících, třeba i z několika členských států, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota přijatého zboží rovná ceně zboží hrazené za ně celkově všem jeho prodávajícím. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho přijetí do ČR.
Příklad:
Zpravodajská jednotka nakupuje v Německu podvozek k užitkovému vozidlu, který německý dodavatel zasílá na požadavek tuzemského odběratele do Francie, kde zpravodajská jednotka kupuje od francouzského dodavatel užitkovou nástavbu na daný podvozek. Francouzský dodavatel nástavby současně provádí namontování nástavby na německý podvozek. Přijaté kompletní užitkové vozidlo se do Intrastatu v ČR vykáže s fakturovanou hodnotou, která bude součtem hodnot uhrazených německému i francouzskému dodavateli (kód kombinované nomenklatury bude odpovídat užitkovému vozidlu).
148) Při prodeji zboží, které je z ČR odesíláno jako nedokončený výrobek, zpracovávaný do své finální podoby mimo území ČR, při své cestě ke konečnému odběrateli, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota odesílaného zboží rovná ceně zboží fakturované konečnému odběrateli snížené o hodnotu uhrazenou za zpracování zboží v průběhu jeho cesty po opuštění tuzemska. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho odeslání z ČR. Stejně tak zbožový kód musí odpovídat stavu a povaze tohoto zboží v době jeho odeslání z ČR.
149) Pro jiné transakce než prodej nebo nákup musí být hodnota odesílaného nebo přijatého zboží určena tak, jako by se o jeho prodej nebo nákup jednalo. Do Intrastatu vykazovaná hodnota se musí stanovit zejména podle proforma faktury nebo podobného cenového dokladu s reálnou hodnotou odpovídající uvedenému pravidlu, nebo podle stejného či podobného zboží odesílaného i přijímaného v přibližně stejné době (cca půl roku). Použít lze i kvalifikovaný odhad, jehož výsledkem bude částka, za kolik by se prodalo či koupilo ohodnocované zboží v případě, že by bylo předmětem obchodu. Přímé obchodní náklady spojené s přijetím takového zboží zpravodajská jednotka do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává.
Poznámka:
Použití údaje z proforma faktury, balicího listu nebo podobného dokladu, pro vykázání hodnoty zboží do Intrastatu, je možné jen v případě, že na těchto dokladech je uvedena reálná hodnota oceňovaného zboží, odpovídající hodnotě, za kterou by se zboží prodávalo nebo kupovalo, pokud by bylo předmětem obchodu.
150) Za jiné transakce než je prodej se považují všechny případy bezúplatného odeslání nebo přijetí zboží, včetně takových, kdy si zpravodajská jednotka přemísťuje svůj majetek do nebo z jiného členského státu, třeba za účelem zpracování dle smlouvy nebo nejistého prodeje, dočasně odesílá či přijímá zboží k uskladnění, pronájmu nebo k zapůjčení na dobu delší než 24 měsíců, stejně jako poskytuje-li nebo přijímá bezplatně různé dary, náhradní díly nebo propagační materiál.
151) Pokud jde o odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboží přijatého ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému zboží zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele (hodnota provedené práce na zboží) zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při přijetí zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota.
152) Zboží přijaté po jeho zpracování dle smlouvy se do Intrastatu vykazuje s hodnotou, která musí obsahovat hodnotu zboží odeslaného ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému zboží jeho zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele (hodnota provedené práce na zboží) zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při odeslání zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota.
153) Při odesílání nebo přijetí zboží, za které není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při transakcích s odpady), se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu číslice nula. Místo fakturované hodnoty se do Výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboží, za které by běžně dodavatel navíc odběrateli i platil, poskytováno bezplatně.
Poznámka:
Ve všech případech, ve kterých se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu pro Intrastat nula a jedná se o zboží, za které je, nebo by bylo, prodávajícím placeno kupujícímu, se do Výkazu musí uvést kód zvláštního druhu zboží „ZO“ (viz část 18.4. příručky).
154) Při zpětném odesílání nebo při zpětném přijetí zboží, které je vraceno do jiného členského státu nebo do ČR a nejedná se o vrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy, se do Výkazu pro Intrastat uvádí jako fakturovaná hodnota stejná hodnota, jaká byla vykázána v Intrastatu při původním přijetí nebo odeslání následně vraceného zboží. To se týká například i zboží přijatého na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům vraceno zpět jeho vlastníkovi nebo zboží vraceného z důvodů reklamace jeho kvality.
155) Fakturovaná hodnota vykazovaná do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém náhradním zboží, je-li stejného druhu a provedení jako zboží původní, musí být také totožná s hodnotou uvedenou do Výkazu pro Intrastat při původní dodávce zboží, za které je náhrada poskytována.
Poznámka:
Poskytne-li prodávající kupujícímu za reklamované zboží náhradou zboží jiného druhu a provedení než bylo zboží původně dodané (například za vadné chladničky dodá náhradou v jejich hodnotě nové pračky), náhradní zboží je třeba do Intrastatu vykázat s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.
156) Při odesílání nebo přijetí nosičů informací, obsahujících data nebo instrukce, je součástí fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu i cena na nosiči nahraných dat nebo instrukcí (zboží se zařazuje pod kód nosiče informací). Za nosiče informací se považují nejen CD-ROM, DVD, paměťové karty, paměťové disky a podobné nosiče pro zařízení na zpracování dat, ale například i plány a filmy obsahující informace nebo diskety a pásky s audionahrávkami (viz též část 6.12. této příručky).
157) V případě, že zásilka zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu, obsahuje více druhů zboží, jejichž hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboží, fakturovaná hodnota pro každý vykazovaný zbožový kód (příslušnou větu či řádek ve Výkazu) se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem hodnot jednotlivých druhů zboží.
158) Pokud je faktura vystavena na více druhů zboží, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, každá podpoložka zboží je zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboží je zde vyjádřena jen celkově souhrnnou částkou za všechno uvedené zboží, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoložkám zboží podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboží uvedené na faktuře měrná jednotka stejná.
159) Fakturovaná hodnota zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí vždy v celých Kč zaokrouhleně směrem nahoru bez interpunkčních znamének, bez desetinných míst a bez označení „Kč“. Zaokrouhlovat údaje o fakturované hodnotě na celé Kč lze jak na úrovni podkladu pro každou větu (řádek) Výkazu pro Intrastat, tak i v celkovém součtu takových podkladů pro jejich uvedení v celkové jedné větě nebo řádku tohoto výkazu.
160) Pro přepočet fakturované hodnoty v cizí měně na Kč je nutné použít kurz, který zpravodajská jednotka používá pro DPH v kalendářním měsíci, za který vykazuje data Intrastatu. K použití kurzů pro přepočet hodnot viz též část 9. této příručky.
161) Fakturovaná hodnota uváděná do Výkazu pro Intrastat nemůže být nikdy minusová. Nulu, namísto fakturované hodnoty, připadá v úvahu vykázat do Intrastatu jen za zboží prodávané s opačnou platbou (viz odst. 153 této příručky) nebo v souvislosti s vyznačením kódu povahy transakce začínajícího číslem „8“ (viz část 11. této příručky).
