EP SCHVÁLIL NORMU EMISÍ CO2 PRO NOVÁ VELKÁ VOZIDLA | EU A ČÍNA ZANALYZUJÍ KORIDORY ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY | ICAO CORSIA: POKROK V ŘEŠENÍ EMISE C02 | PODPORA OMEZOVÁNÍ LODNÍ RYCHLOSTI KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
AKTUÁLNĚ Z EVROPSKÉ UNIE
HLAVNÍ VÝSLEDKY
Na neformálním zasedání Evropské rady se dne 9. května 2019 v rumunském Sibiu setkali hlavy států a předsedové vlád zemí EU. Hlavním tématem zasedání lídrů EU byly strategické plány Unie pro období nadcházejících let. Účastníci zasedání se rovněž dohodli, že se setkají znovu 28. května 2019 v Bruselu, aby jednali o výsledcích voleb do Evropského parlamentu. D.Tusk:„Hovořili jsme jak o vnitřních záležitostech, tak i o globálních výzvách, protože jsme si vědomi toho, že svět kolem nás je stále proměnlivější a nepředvídatelnější.“ Vedoucí představitelé EU jednali o příští strategické agendě EU na období let 2019–2024. Vyměnili si názory na priority EU i výzvy, kterým bude Unie v nadcházejících letech čelit. Jednání v Sibiu vycházela z poznámky v rámci agendy lídrů, kterou vypracoval předseda Donald Tusk, a byla rozdělena na dvě části: první byla věnována vnějším aspektům a druhá vnitřním výzvám.„Výsledky této diskuse budou předloženy v červnu, kdy – jako Evropská rada – přijmeme priority EU na příštích pět let, známé také pod názvem strategická agenda.“ Donald Tusk, předseda Evropské rady Poznámka v rámci agendy lídrů obsahující nástin strategické agendy EU na období 2019–2024, 6. května 2019 Z této strategické agendy bude vycházet plánování činnosti Evropské rady a rovněž pracovní programy ostatních orgánů EU. Stávající agenda byla dohodnuta na zasedání Evropské rady konaném v červnu 2014. Je zaměřena na těchto pět prioritních oblastí: zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost, posílení vlivu občanů a jejich ochrana, politiky v oblasti energetiky a klimatu, svoboda, bezpečnost a právo, EU jako významný hráč na globálním hřišti.
NOMINACE NA VEDOUCÍ POZICE
V EU V kontextu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu se vedoucí představitelé rozhodli, že se dne 28. května 2019 setkají v Bruselu. Projednají výsledky uvedených voleb a zahájí proces nominací na vedoucí pozice v orgánech EU.„Celý proces se samozřejmě bude řídit pravidly stanovenými ve Smlouvách. Měl by odrážet zeměpisnou rovnováhu, jakož i demografickou situaci tak, aby na nejvyšších postech v EU byly zastoupeny velké i menší země.“Předseda Tusk zdůraznil, že chce, aby noví vedoucí představitelé EU byli nominováni na zasedání Evropské rady v červnu 2019.
PROHLÁŠENÍ ZE SIBIU
Summit se konal v Den Evropy a hlavy států a předsedové vlád na důkaz své jednoty a důvěry v budoucnost EU přijali prohlášení ze Sibiu. „Jsme i nadále přesvědčeni, že naší silnou stránkou ve světě poznamenaném rostoucí mírou nestability a stupňujícími se výzvami je naše jednota. Jsme si vědomi, že naší povinností jakožto vedoucích představitelů EU je Unii posilovat a zajistit pro nás všechny optimističtější budoucnost, přičemž současně uznáváme evropskou perspektivu dalších států Evropy.“
SITUACE NA KYPRU
Kyperský prezident Nicos Anastasiades vedoucí představitele informoval o vrtných činnostech, které provádí Turecko ve výlučné ekonomické zóně Kypru. „Evropská unie stojí jednotně na straně Kyperské republiky a očekává, že Turecko bude respektovat svrchovaná práva tohoto členského státu EU. Evropská rada bude vývoj situace i nadále pozorně sledovat.“ Donald Tusk, předseda Evropské rady Summit se konal pod záštitou rumunského prezidenta Klause Iohannise, jehož země v současné době vykonává předsednictví Rady. Zasedání předsedal předseda Evropské rady Donald Tusk. Zúčastnili se i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
JARNÍ HOSPODÁŘSKÁ PROGNÓZA 2019 – RŮST POKRAČUJE MÍRNĚJŠÍM TEMPEM
o Zpomalení růstu HDP v EU se letos zastaví na úrovni 1,4 %, v roce 2020 prognóza očekává růst HDP na 1,6 %
o Míra zadlužení členských zemí EU by měla letos klesnout na 80,2 % HDP (z loňských 81,5 %)
o ČR čeká letos růst HDP ve výši 2,6 %, inflace 2,4 % a stejně nízká nezaměstnanost jako loni: 2,2 %
I v roce 2019 se očekává, a to již sedmým rokem, nárůst evropského hospodářství, přičemž reálné HDP by mělo růst ve všech členských státech EU. I když se nejistota ve světě prohlubuje, evropské ekonomice by měla pomoci dynamika domácího trhu. Hospodářský růst by měl v příštím roce zrychlit. Možnost růstu hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2019 a 2020 je ohrožena nedávným zpomalením celosvětového růstu a světového obchodu, jakož i vysokou mírou nejistoty ohledně obchodních politik. Svou roli hraje také přetrvávající oslabení výrobního odvětví, zejména v zemích, které se potýkají se specifickými problémy automobilového průmyslu. Místopředseda Evropské komise odpovědný za otázky eura a sociálního dialogu Valdis Dombrovskis, který zároveň odpovídá za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, k situaci uvedl: „Evropské hospodářství je vůči méně příznivému vnějšímu prostředí, na které má vliv také napětí v obchodní sféře, odolné. Růst bude i v příštím roce pokračovat ve všech členských státech EU, a to díky silné domácí poptávce, stabilnímu nárůstu počtu pracovních míst a nízkým nákladům na financování. Rizika ve výhledu však i nadále přetrvávají. Mezi ta externí patří další eskalace obchodních konfliktů a oslabení rozvíjejících se trhů, zejména Číny. V Evropě bychom měli být připraveni na možný brexit bez dohody, politickou nejistotu a obnovení vazby mezi státem a bankami.“ Eurokomisař odpovědný za hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici kolegu doplnil: „Evropská ekonomika bude v letech 2019 a 2020 i nadále růst. Ekonomický nárůst ve všech členských státech pokračuje. Zvyšuje se rovněž počet pracovních míst a rostou i mzdy. Znamená to tedy, že se evropská ekonomika tváří v tvář méně příznivým globálním podmínkám a přetrvávající nejistotě drží dobře. Nicméně bychom měli být připraveni v případě potřeby ekonomice pomoci a zavést další reformy podporující růst. Především se však musíme vyhnout protekcionismu, který by jen zhoršil stávající sociální a ekonomické napětí ve společnosti.“ Zpomalení růstu HDP se v roce 2019 zastaví Vzhledem k tomu, že celosvětový obchod a růst by měly být v tomto i příštím roce nadále slabší oproti svižnému tempu v roce 2017, bude hospodářský růst v Evropě zcela záviset na domácí poptávce. Práci má více Evropanů než kdy předtím a očekává se, že růst zaměstnanosti bude pokračovat, i když pomalejším tempem. To by spolu se zvyšujícími se mzdami, nízkou inflací, příznivými podmínkami k financování a podpůrnými fiskálními opatřeními v některých členských státech mělo povzbudit domácí poptávku. Očekává se rovněž, že HDP tento rok vzroste v celé EU o 1,4 % a v eurozóně o 1,2 %. V roce 2020 by měly oslabovat nepříznivé domácí faktory a mělo by dojít k oživení hospodářské činnosti mimo EU. K tomu by mělo přispět zjednodušení globálních finančních podmínek a prosazování určitých politických opatření v některých rozvíjejících se ekonomikách. V příštím roce se také očekává mírné posílení růstu HDP na 1,6 % v EU a 1,5 % v eurozóně. Na prognózu hospodářské situace v roce 2020 má rovněž vliv vyšší počet pracovních dnů v daném roce. Nezaměstnanost i nadále klesá Navzdory zpomalení růstu ke konci roku 2018 se situace na trhu práce nadále zlepšovala. I když v některých členských státech je nezaměstnanost stále příliš vysoká, její průměrná míra v EU klesla na nejnižší úroveň od zavedení měsíčních datových souborů v lednu 2000 – na 6,4 % v březnu 2019. Míra nezaměstnanosti v eurozóně je v současnosti nejnižší od roku 2008. V příštích dvou letech se však očekává, že počet nových pracovních míst klesne, jelikož se projeví vliv mírnějšího růstu a vytratí se i dopad dočasných fiskálních opatření v některých členských státech. Míra nezaměstnanosti v EU by měla klesat i v roce 2019 a v roce 2020 dosáhnout 6,2 %. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by měla v roce 2019 klesnout na 7,7 % a v roce 2020 na 7,3 %, což je méně než před začátkem krize v roce 2007. Inflace zůstane pod kontrolou Inflace v EU by se měla v letošním roce snížit na 1,6 % a v roce 2020 mírně stoupnout na 1,7 %. Díky nižším cenám energií klesla celková inflace v eurozóně z 1,9 % v posledním čtvrtletí roku 2018 na 1,4 % v prvním čtvrtletí tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se v nadcházejících čtvrtletích očekává mírný pokles inflace cen energií a že nic nenasvědčuje tomu, že by vyšší růst mezd přispíval k základním cenovým tlakům, měla by inflace v eurozóně (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v roce 2019 i 2020 činit 1,4 %. Veřejný dluh bude navzdory nižšímu růstu dále klesat Míra zadlužení by měla podle prognóz v letech 2019 a 2020 ve většině členských států klesnout, jelikož schodek veřejných financí je většinou nízký, a růst nominálního HDP by měl zůstat vyšší než průměrná úroková sazba u nesplaceného dluhu. Pokud nedojde ke změně politiky, míra zadlužení EU by měla klesnout z 81,5 % HDP v roce 2018 na 80,2 % v roce 2019 a dále na 78,8 % v roce 2020. Celková míra zadlužení eurozóny by měla klesnout z 87,1 % v roce 2018 na 85,8 % v roce 2019 a dále na 84,3 % v roce 2020. Celkový schodek veřejných financí v EU by měl vzrůst z 0,6 % HDP v roce 2018 na 1 % v roce 2019 i 2020. Mírné zvýšení se očekává rovněž v eurozóně, a to z 0,5 % HDP v roce 2018 na 0,9 % v roce 2019. Pokud nedojde ke změně politiky, měl by tento stav přetrvat i v roce 2020. Zvýšení v tomto roce je způsobeno zejména pomalejším růstem HDP a expanzivní fiskální politikou v některých členských státech. Rizika přetrvávají Možná rizika ve výhledu i nadále přetrvávají. Riziko protekcionistických opatření a současné zpomalení růstu HDP a obchodu ve světě by se mohlo ukázat jako trvalejší, než se očekávalo, zejména pokud by nedosáhl očekávané úrovně růst v Číně. K rizikům v Evropě patří brexit bez dohody a také možnost, že by dočasné narušení výroby mohlo být trvalejšího charakteru. Existuje také riziko, že nárůst politické nejistoty a politická opatření, která budou méně příznivá pro růst, povedou k pozastavení soukromých investic. Mohlo by však naopak také dojít k nárůstu soukromé spotřeby a investic v EU, zejména pokud by důvěra podniků a spotřebitelů nepodlehla celkové nejistotě a záporným faktorům a pokud by byla doprovázena důraznějšími opatřeními fiskální politiky v zemích s fiskálním prostorem a reformami na podporu růstu. V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy na rok 2019 a 2020 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající proces v souvislosti s článkem 50. Souvislosti Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází tato prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 24. dubna 2019. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 23. dubna včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny. Příští prognózou bude aktualizace výhledu inflace a HDP, kterou Evropská komise vydá v rámci letní hospodářské prognózy 2019.
Plénum Evropského parlamentu schválilo dohodu mezi EP a Evropskou radou, dosaženou v únoru, o návrhu Komise ve věci regulace cíle emisí C02 snížením cíle pro nová těžká vozidla. Především nová legislativa vyžaduje emise C02 z nákladních vozidel snížené o 30 % do roku 2030 (předmětem revize v roce 2020) , s okamžitým sníženým cílem o 15 % do roku 2025 (ve srovnání s úrovní 2019). Dále budou výrobci žádáni zajistit, že alespoň 2 % prodejů jejich nových vozidel budou výrobky s nulovými a nízkými emisemi do roku 2025, pokud si přejí být oceněni výrobcovými méně přísnými cíly C02. Plénum Parlamentu schválilo dohodu 474 hlasy, když proti jich bylo 47 a 11 nehlasovalo. Rada bude muset vydat svůj formální souhlas před tím, než nová legislativa vstoupí v platnost. Spediční svaz Clecat původně žádal vyšší emisní cíle pro C02 aby plně zajištěn přechod k efektivnějším nízko-uhlíkovým vozidlovým technologiím. Proto by měla být pravidla pečlivě zhodnocena a znovu posouzena během revize 2022.
V průběhu posledního zasedání Platformy konektivity v Bruselu, EU a Čína schválily provedení společné studie o udržitelných drážních dopravních koridorech mezi Evropou a Čínou. V souladu s Akčním plánem studie bude definovat nejvhodnější drážní koridory, odhalí úzká místa, zjistí chybějící kroky ke zlepšení kapacity a efektivnosti koridorů. Na posledním zasedání bylo rozhodnuto, že studie posoudí současnou situaci v drážních koridorech mezi Evropou a Čínou a zanalyzuje jejich problémy pokud jde o propojitelnost. Jako výsledek by měla studie navrhnout nejvhodnější koridory a příslušné hlavní projekty. Důraz bude na drážních koridorech s ohledem na jejich roli v dopravě velkých objemů zboží udržitelným a bezpečným způsobem na dlouhou vzdálenost. Dále studie navrhne základ další dohody podle Platformy konektivity EU – Čína.
Rada Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) přijala na svém 216. zasedání sadu rozhodnutí týkajících se Technického poradního orgánu (TAB) a vztahujících se na sledování emise CO2 a schématu jeho snižování v mezinárodním letectví (CORSIA). Mezi jiným byla dosažena dohoda, že TAB zajistí doporučení Radě ICAO o krocích kolem Kritérii emisních jednotek (EUC). ICAO rovněž oznámila, že bude zveřejněno pozvání na webové stránce ICAO CORSIA k posuzování programu emisních jednotek. Tato rozhodnutí uvítala Evropská komise EU, jelikož představují důležitý mezník ve zprovoznění CORSIA, což je první globální schéma, zabývající se emisemi CO2 v mezinárodním letectví.
V otevřeném dopise členským státům Mezinárodní námořní organizace IMO, zaslaném v dubnu, více než stovka námořních společností oficiálně podpořila povinné rychlostní limity lodí ke snižování emisí skleníkových plynů z mezinárodní plavby. S ohledem na nadcházející zasedání odborného výboru IMO MEPC74 (Výboru pro ochranu námořního prostředí) dopis žádá podporu omezování lodní rychlosti jakožto opatření k naplňování cílů IMO ve snižování emisí. Strategie požaduje snížení o 40 procent do roku 2030 a pro celkové emise snížení o 50 procent do roku 2050 – ve srovnání s rokem 2008. Signatáři dopisu uvádějí, že splnění těchto cílů bude vyžadovat uplatnění nových provozních opatření jak pro existující plavidla tak pro lodě nové s okamžitým snížením do roku 2023. Dopis zmiňuje, že pomalejší plavba, uplatněná v roce hospodářské krize 2008 a směrovaná k řízení nadbytku kapacit, měla v důsledku významné snížení emisí. Tento příklad byl použit k předvedení potenciálu omezení provozní rychlosti na dosažení snížení lodních emisí a přispění k zabrzdění změn klimatu. Signatáři vyjádřili svou podporu povinné regulace lodní rychlosti ve světě, rozlišující druhy lodí a jejich kategorie. „Dali bychom přednost stanovení maximální roční průměrné rychlosti pro kontejnerové lodě a maximální absolutní rychlosti pro zbývající lodě, při braní v úvahu minimálních rychlostních požadavků“ stojí v dopise a dodává se: “tato regulace by měla být zavedena co nejdříve a povinnost zavedení by se týkala rejdařů a provozovatelů“. Signatáři žádají všechny členské státy IMO o podporu těchto kroků na zasedání výboru MEPC74, plánovaném na konec května v Londýně.
14. března přijalo plénum EP nezávaznou rezoluci ke sdělení Evropské komise o dlouhodobé emisní strategii EU, zveřejněné v listopadu 2018. Sdělení s názvem „“Čistá planeta pro všechny“ přináší dlouhodobou strategickou vizi o klimaticky neutrální ekonomice EU od roku 2050, včetně možných osmi cest. Podle pléna EP pouze dvě z možných osmi cest umožní, aby EU dosáhla rokem 2050 nulové emise skleníkových plynů – závazek, vyplývající pro EU z Pařížské dohody o klimatu. Proto podpora Komisi se týká realizace těchto dvou scénářů. Parament dále žádá národní,regionální a místní vlády, jakož i EU, o konkrétní akce, aby se nepřekročil klimatický růstový limit 1,5 st.C. Parlament dále zdůrazňuje, aby pro dosažení nulových emisí CO2 v roce 2050 nejefektivnějším nákladovým způsobem bude třeba zvýšit plánovanou úroveň pro rok 2030. Pokud jde o dopravu, parlament zdůrazňuje že omezování znečišťování vzduchu a snižování emisí CO2 v dopravním sektoru je rozhodující v městských oblastech, že bez-emisní a nízko-emisní vozidla jsou zásadní pro zajišťování čísté, energicky efektivní a cenově dostupné dopravy a že urychlení rozvoje hromadného trhu pro tato vozidla na základě rozšíření jejich nabídky má zásadní důležitost. Pokud jde o Radu EU, k debatám dochází v různých zaměřeních R včetně energie, prostředí, konkurenceschopnosti a zemědělství. V diskusích počátkem března ministři energetiky projevili širokou podporu pro ekonomiku s nulovým uhlíkem v polovině století. Čtyři země – Rakousko, Irsko, Litva a Lucembursko-rovněž požadovaly od EU zvážení roku 2050 na 100% obnovitelnou energii, a sice zvláštním dopisem. Evropská Rada měla diskutovat návrh strategie v dubnu s cílem poskytnout vedení „o celkovém směru a politických prioritách“.
Evropané za největší hrozby pro biodiverzitu považují znečištění ovzduší, půdy a vody, katastrofy způsobené člověkem a změnu klimatu. Většina Evropanů zároveň nechce, aby se kvůli hospodářskému rozvoji poškozovala nebo ničila příroda v chráněných oblastech. Od posledního průzkumu o biodiverzitě (rok 2015) občané také více chápou význam biologické rozmanitosti pro člověka. 10/05/2019 Podle nového průzkumu jsou Evropané stále více znepokojeni stavem přírody. Naprostá většina (96 %) z více než 27 000 dotazovaných občanů shodně uvedla, že máme odpovědnost za ochranu přírody a že tato činnost má také zásadní význam v boji proti změně klimatu. Z průzkumu Eurobarometr vyplývá, že povědomí o biologické rozmanitosti, jejím významu, možných hrozbách a opatřeních na její ochranu se všeobecně zvyšuje. Stanoviska občanů jsou v souladu s cíli strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, která má zastavit úbytek biodiverzity a ekosystémových služeb, a s cíli směrnic EU o ochraně ptáků a přírodních stanovišť, které tvoří páteř politiky EU na ochranu přírody. Průzkum byl zveřejněn před prvním globálním posouzením stavu přírody a role člověka v ní, které dnes představí Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES). Evropský komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vella prohlásil: „Nejnovější průzkum Eurobarometr týkající se biologické rozmanitosti jasně ukazuje tři skutečnosti: Evropané mají o přírodu a biodiverzitu skutečný zájem, považují změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti za dvě strany téže mince a očekávají, že EU bude přírodu chránit. Tyto výsledky spolu s fundovanými vědeckými důkazy, které nám dnes má předložit IPBES, svěřují Komisi odpovědnost a zároveň mandát k tomu, aby usilovala o dosažení silné celosvětové dohody přínosné pro přírodu i lidstvo v roce 2020.“ Hlavní zjištění nového průzkumu Eurobarometr o biologické rozmanitosti: Zvýšila se obeznámenost s pojmem „biologická rozmanitost“, s nímž se již setkalo více než 70 % Evropanů.
Za největší hrozby pro biodiverzitu lidé považují znečištění ovzduší, půdy a vody, katastrofy způsobené člověkem a změnu klimatu. Intenzivní zemědělství, intenzivní lesnictví a nadměrný rybolov, které představují zdaleka nejvýznamnější faktory způsobující úbytek biologické rozmanitosti, také začínají být vnímány jako zásadní hrozba pro biodiverzitu, ale jejich role zatím není plně doceněna. Od posledního průzkumu Eurobarometr týkajícího se biologické rozmanitosti v roce 2015 občané více chápou význam biologické rozmanitosti pro člověka. Převážná většina Evropanů zastává názor, že máme odpovědnost pečovat o přírodu (96 %) a že tato péče je nezbytná pro zvládání změny klimatu (95 %). Kromě toho se také výrazně zvýšil počet osob, které zcela souhlasí s tím, že biodiverzita je nezbytná pro produkci potravin, pohonných hmot a léčiv (91 %), a osob, které biologickou rozmanitost a zdravou přírodu považují za důležité pro dlouhodobý hospodářský rozvoj (92 %). Většina Evropanů nechce, aby se kvůli hospodářskému rozvoji poškozovala nebo ničila příroda v chráněných oblastech. Nejméně dvě třetiny respondentů se domnívají, že chráněné přírodní oblasti, jako je Natura 2000, mají velký význam pro ochranu ohrožených živočichů a rostlin (71 %), brání ničení cenných přírodních oblastí na pevnině i na moři (68 %) a zaručují, že příroda může plnit svou roli při zajišťování potravin, čistého ovzduší a vody (67 %). Většina občanů vnímá EU jako legitimní úroveň, na níž lze přijímat opatření v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. Respondenti uvádějí, že nejdůležitější opatření, která by měla EU za účelem ochrany biodiverzity přijmout, představuje obnova přírody a biodiverzity s cílem kompenzovat jejich poškození a dále lepší informování občanů o významu biologické rozmanitosti. Souvislosti Průzkum se uskutečnil ve 28 členských státech EU od 4. do 20. prosince 2018, a to formou osobního dotazování 27 643 respondentů z různých sociálních a demografických skupin, které probíhalo doma a v mateřském jazyce. Smyslem tohoto posledního průzkumu nazvaného „Postoje Evropanů k biologické rozmanitosti“ bylo zjistit míru informovanosti evropských občanů, pokud jde o biodiverzitu a přírodu, a jejich názory na toto téma. Předchozí průzkum dané problematiky byl zveřejněn v říjnu 2015 (zvláštní průzkum Eurobarometr 436), a v dnešní zprávě tak bylo možné porovnat nové výsledky se situací v roce 2015. Průzkum se zaměřil na tyto otázky: povědomí o termínu „biologická rozmanitost“, největší hrozby pro biologickou rozmanitost, důvody pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti, co by proti ztrátě biologické rozmanitosti měla dělat EU, a dále povědomí o síti Natura 2000, význam chráněných přírodních oblastí a názory na změny, které mohou tyto oblasti poškodit. Výsledky průzkumu Eurobarometr přichází v rozhodujícím okamžiku, kdy se úbytku biologické rozmanitosti celosvětově věnuje mediální pozornost a stoupá jeho význam v rámci mezinárodní politické agendy. První globální posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, které brzy představí Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES), přináší spolehlivé vědecké důkazy o stavu biologické rozmanitosti na celém světě a o možnostech lidstva, jak zabránit ekologické krizi. Na zasedání ministrů pro životní prostředí skupiny G7 v Metách dnes bude rovněž přijata Metská charta o biologické rozmanitosti, která podpoří politický závazek zastavit úbytek biodiverzity a zajistit v roce 2020 na příští mezinárodní konferenci v rámci Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti dosažení silné celosvětové dohody přínosné pro přírodu i lidstvo.
Z MEZINÁRODNÍCH DOPRAVNÍCH A LOGISTICKÝCH SVAZŮ
U příležitosti Mezinárodního dne dodavatelských řetězců, organizovaném pravidelně třetí čtvrtek v dubnu, vydala ELA toto stanovisko. Nedávná zpráva Světové banky, zpracovaná Univerzitou Kühne Logistics, se zabývala skutečností, že existuje světový nedostatek kompetentních profesionálů v dodavatelských řetězcích. Tento stav je akutní nejen v rozvojových ekonomikách, ale i v těch rozvinutých - a na všech stupních personálu, od dělnických kategorií po úroveň strategickou. Kdo odpovídá za zvýšení počtu profesionálů a zmírnění tohoto nedostatku? Všichni v tom máme svou roli. Zahrnuje to vlády, výchovné instituce (univerzity a soukromé podniky), odborné svazy a přirozeně samotné jednotlivce. Spoluprací můžeme překonat mezeru mezi nabídkou a poptávkou. Posláním Evropské logistické sociace ELA je podporovat profesionalitu v řízení dodavatelských řetězců a vytvářet kompetentní profesionály řetězců jakož i zvyšovat kompetence profesionálů současných. ELA je federací národních logistických svazů a přes tuto síť dosahuje na téměř 50.000 logistických profesionálů. Cílem ELA je podporovat profesionalitu, ale ona nepředstavuje logistický sektor, protože profesionálové dodavatelských řetězců mohou pracovat v mnoha různých oblastech, včetně logistických organizací, výrobě, potravinách, maloobchodě, péči o zdraví a mnoha dalších. ELA, jako neutrální organizace, může hrát klíčovou roli v poskytování nástrojů a využívat své sítě k naplňování mezery po zkušených profesionálech. V 90. letech ELA ´vyvinula standardy kompetence pro profesionály v řízení dodavatelských řetězců zmapováním funkcí v logistice a v dodavatelském řetězci, formulováním profilů lidí, pracujících v profesi na různých úrovních. Tyto standardy byly vyvinuty ve spolupráci s oborem samotným, aby odpověděly na potřeby trhu. Standardy kompetence se pravidelně modernizují, aby se zajistilo, že jsou stále aktuální a odpovídající profesi. Standardy ELA jsou nyní přijaty Světovou bankou, která je používá ve svém indexu logistické výkonnosti (LPI) jakož i v projektech Evropské investiční banky a Spojených Národů. V současnosti je certifikace, založená na standardech, k dispozici ve více než 25 zemích. Podniky, školy, organizace a ostatní jsou zvány, aby na Mezinárodní den dodavatelských řetězců otevíraly své dveře.
Akademie pokračuje v poskytování znalostí pro profesionální logistiku a nadále funguje jako vedoucí poskytovatel výchovných nástrojů pro řešení technických a komerčních problematik ve spedičním sektoru. Je to odpověď na oborovou dynamiku. Letos na jaře mohou členové Fiata využít tyto tři digitální kurzy: Prezentace řízení globální logistiky v teorii a praxi, Námořní doprava a Digitální příprava trenérů. Nyní mohou též přidružení členové FIATA využívat tyto možnosti pro své treningové programy. Základem bude platforma přístupu k předmětům v návaznosti na Minimální standard FIATA pro spedici. Platforma patří k nejlepším na světě a je podporovaná univerzitami jako Harvard, MIT, Oxford a dalšími více než třiceti ústavy. Platforma umožňuje přístup ke kurzům pro celé třídy nebo pro individuální studenty aby podpořila jejich učební cíle a doplnila jejich plán lekcí. Před 23 roky s vytvořením Poradní skupiny Odborná příprava a potom před pěti roky založením Logistické Akademie FIATA se stala FIATA velmi významným žádaným místem odborné výchovy a přípravy kolem odborných potřeb v povolání. „S naším prvním digitálním projektem Akademie odpovídá za poskytování řešení, která dávají speditérům přesně co požadují – možnost rozšiřovat jejich znalosti a dovednosti všude a v každou dobu“ řekl Issa Baluch, předseda Akademie. Kurzy jsou k dispozici všem členům FIATA na následujícím spojení: https://fiata.proversity.org. Další informace je možno získat na www.fiata.com+
Úmluva byla kritickým milníkem ve zlepšování silniční bezpečnosti na celém světě, v harmonizaci pravidel silničního značení, symbolech a signálech a úloze v dosahování cílů akcí Dekády OSN v silniční bezpečnosti. Lidská chyba je hlavní příčinou nehod při účasti těžkých nákladních vozidel, jež může být napravena cestou školení a také inovací. S bezpečností považovanou za jednu z největších inovačních příležitostí pro dopravní a logistické podniky kampaň OSN v návaznosti na 50. výročí podporuje bezpečnost jako základní poslání pro sektor. 3. října 2019 bude Logistické a inovační fórum IRU událostí zabývající se bezpečností a technickými inovacemi jako obchodními příležitostmi pro komerční dopravní sektor. Konference s názvem Bezpečnost otevírající obchodní příležitosti se bude konat v hotelu Sofitel Heathrow v Londýně.
Seminář Market Place (Tržiště) společně organizují Mezinárodní unie železnic UIC a Mezinárodní asociace spedičních svazů FIATA. Letošní seminář proběhne v německém Mnichově odpoledne dne 4. června. Posláním semináře je vytvářet příležitosti pro zvýšenou spolupráci a obchodní rozvoj v rámci drážního sektoru nabídkou společné platformy pro drážní podniky, speditéry a zákazníky. Letošní seminář je zaměřen na „Interakci mezi drážními operátory a speditéry v železniční dopravě. Rovněž se bude diskutovat
- Nová drážní logistická koncepce v multimodální dopravě a
- Jak nejlépe využívat služeb drážních nákladních koridorů.
Seminář se bude konat v Mezinárodním kongresovém centru Messe v Mnichově 81829 v konferenčním sále 11/12. Email: https://messe-muenchen.de/en/meta/
A sice ve dnech 11. až 13. listopadu v Teheranu, Irán. Na pořadu bude problematika designu železničních stanic, jejich udržitelnost, chytrá řešení, služby, přístupnost, bezpečnost a financování. Hostitelem akce budou Dráhy Islamské Iránské republiky (RAI). Hlavní téma letošní konference je „Železniční stanice oživují města“. Účelem akce je porozumět, jaký může být pozitivní dopad železniční stanice na město. Aby se využila velká většina příležitostí, vědecký výbor UIC navrhuje, aby se panelisté a řečníci podíleli o své zkušenosti a nejlepší praktiky na těchto osmi paralelních zasedáních: Design stanic (plánování měst) ● Udržitelnost ● Chytrá řešení pro stanice ● Obchodní činnosti ● Design stanic (přístup k výstavbě) ● Mobilita ● Přístupnost a řešení Door-to-Door ● Bezpečnost ● Řízení a financování stanic. UIC také zve experty na tyto oblasti, aby předložili písemně své příspěvky přes webovou stránku konference https://nextstation.org/application-form-for-speakers. Konečný termín pro předložení je 30. červen 2019. Je rovněž otevřena možnost pro sponzory podpořit tuto mezinárodní událost jakož i možnost pro vystavovatele se registrovat a nárokovat výstavní prostor. Více informací je k dispozici na https://nextstation.org/. Otázky kolem předkládání příspěvků a výtahů a nebo otázky více všeobecné je možno mailovat Clémentu Gautierovi, členu vědeckého a organizačního výboru na gautier@uic.org
Cargo iQ je zájmová skupina IATA s posláním vytvářet a zavádět standardy kvality v celosvětovém sektoru leteckého carga. Cargo iQ funguje jako nezisková členská skupina, podporovaná IATA a tvořená cca 80 hlavními aerolinkami, speditéry, agenty pozemního odbavování, silničními dopravci a poskytovateli řešení IT. Členové iQ vytvořili systém plánování zásilek a monitorování výkonů pro letecké cargo založené na společných obchodních procesech a zásadách. Jako část tohoto systému Základní provozní plán popisuje celkový standardní proces dopravy air carga. Projekty jej zahrnují stejně jako Air Cargo Inteligence Hub (samoobslužná informační platformu pro členy) a dále Audit a Schéma certifikace. Podniky se mohou připojit k Cargo iQ v rámci svých členských kategorií podle svého pojetí obchodu a velikosti.
Zasedání proběhlo na pozvání přístavní správy Aalborgu. První část byla věnována tématu „Zmírnění a přizpůsobení změnám klimatu“. Na příkladu místního přístavu se diskutovaly nástroje, kterými by bylo žádoucí adresovat tyto výzvy. K přístavu Aalborg Přístav je situován na fjordu Limfjorden a je pátým největším komerčním přístavem v Dánsku pokud jde o objem překladu. Přístav se převážně nachází mimo město a disponuje rozlohou 4,2 miliony čtverečných metrů přístavního zázemí s prostorem pro dlouhodobý rozvoj; v oblasti se usídlila skoro stovka podniků. Přístav Aalborg je aktivní částí dodavatelského řetězce pro každého přístavního zákazníka; je charakterizován jako hub pro všechny druhy zboží a téměř všechny dopravní obory – námořní, silniční a železniční. Infrastruktura je úzce navázána na dálnici E45, spojující přístav se zbytkem Dánska a s evropskou dálniční sítí. V těchto letech přístav prochází přeměnou z klasického přístavu na moderní vnitrozemský přístav a středisko logistiky jakož i náročného obchodu a výroby. Přístav je také účasten na řadě sítí a projektů. V terminologii EU je Port of Aalberg kvalifikován jako vnitrozemský přístav. Avšak přes zřejmé podobnosti s jinými evropskými vnitrozemskými přístavy, největší výzvou pro přístav je dosud nedostatečné uznání ze strany dánských úřadů, aby byl uznáván jakožto vnitrozemský přístav. Představuje vnitrozemskou vodní cestu a podle toho koná – jak právně tak provozně. Ale jak řečeno úředně za dánský vnitrozemský přístav ještě uznán není a v řadě ohledů to komplikuje dosahování cílů, stanovených pro vybranou evropskou dopravní síť (TEN-T).
A sice za přítomnosti řady významných hostů, jako ministra dopravy Rumunska R. Cuce, evropské dopravní komisařky V. Bulcové, ředitele agentury EU Inea D. Beckerse , koordinátorky sítě Rýn – Dunaj K. Peisové a dalších. Nová loď s názvem „Concordia EU 2019“ bude stanovovat optimální dunajskou plavební cestu. Operátoři říčních flotil a odesílatelé budou mít prospěch z tohoto zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti navigace. Úřady kolem vodních cest budou moci lépe plánovat budoucí údržbu a investiční kroky. Stavba lodi byla součástí projektu EU FAIRway, financovaného z fondu CEF; jeho cílem je zlepšit dopravní infrastrukturu řeky Dunaj a rozvíjet dále vnitrozemskou plavbu. EU podporuje projekt částkou 19,3 milionu eur, což představuje 85 % celkových nákladů projektu. Jiří Kladiva
Spolkový svaz silniční nákladní dopravy a logistiky BGL připravuje společně s poskytovatelem právní služby Financialright třetí žalobu proti tak zvanému LKW Kartelu. Dosud do ní podniky ohlásily přes 10.000 vozidel. Na základě velké poptávky byla přihlašovací lhůta prodloužena do 31. května. Zainteresované podniky se ještě mohly přihlásit na onlinové platformě www. truck-domages.com. Hlásit bylo možno vozidla zakoupená od 1. dubna 2004 do 31. prosince 2016. Právní zastoupení přebírá před soudem specializovaná kancelář právních zástupců Kanzlei Hausfeld Rechtsanwälte LLP. Třetí žaloba se připravuje. V letech 2016 a 2017 udělila Evropská komise EU rekordní pokuty přes 3,8 miliard eur evropským výrobcům nákladních vozidel za jejich účast v tak zvaném LKW Kartelu. Od ledna 1997 do ledna 2011 měli výrobci dohadovat vzájemně ceny vozidel jakož i zavedení vyšších nákladů za dodržování emisních norem EURO III až EURO VI. Dosud byly uplatněny dvě žaloby proti kartelu od 7.000 podniků. Škodní náhrada činila miliardovou výši za téměř 150.000 vozidel.
https://www.sslczech.cz/cz/ssl-zpravodaje/spedicni-zpravodaj/
