Je to pravda: na severu Švédska a na jihu Portugalska bude v budoucnosti pravděpodobně méně kamionů s vodíkovým nebo elektrickým pohonem hledat možnost tankování nebo nabíjení než v Porúří nebo ve větší pařížské oblasti. A nebude levné stavět nabíjecí stanice každých 60 kilometrů, dokonce i v odlehlých oblastech, jak chce Evropská komise.
Specifikace ujetých kilometrů jsou ale stále užitečné. Protože pro celoplošnou nákladní dopravu v Evropě je nejdůležitější to, že se dopravní společnosti budou moci spoléhat na to, že nikde nebudou zastavovat kvůli nedostatečnému "tankovacímu" zařízení. A hlavní trasy transevropské dopravní sítě (TEN-T), pro které mají specifikace platit, nejsou vedlejšími silnicemi s malým provozem. Proto musí existovat "čerpací" stanice alespoň v obvyklém dosahu baterií a vodíkových nádrží. Zákonodárci EU mohou stále diskutovat o tom, jak velká by tato mezera měla být, ale argument, že země s větším provozem elektrických nákladních vozidel také potřebují větší kapacitu nabíjení, je správný. Za tímto účelem předložila komise alespoň jeden nápad se specifikacemi KW závislými na vozovém parku.
