Celní kodex Evropské unie - část šestá
Svobodné celní pásmo, celní sklad, skladové a kancelářské prostory

Celní kodex Evropské unie - část šestá

HLAVA V - OBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM



KAPITOLA 1 - Celní status zboží

 

Článek 153 - Předpoklad celního statusu zboží Unie

 

1. Veškeré zboží na celním území Unie se považuje za zboží, které má celní status zboží Unie, nezjistí-li se, že zboží není zbožím Unie.

 

2. Ve zvláštních případech, kdy se předpoklad uvedený v odstavci 1 neuplatní, je třeba celní status zboží Unie prokázat.

 

3. V zvláštních případech nemá zboží zcela získané na celním území Unie celní status zboží Unie, pokud bylo získáno ze zboží v dočasném uskladnění nebo zboží propuštěného do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku.

 

Článek 154 - Ztráta celního statusu zboží Unie

 

Zboží Unie přestává být zbožím Unie v těchto případech:

 

a) opustí-li celní území Unie, pokud se nepoužijí pravidla týkající se vnitřního tranzitu;

 

b) bylo-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní předpisy dovolují;

 

c) bylo-li zboží propuštěno do režimu konečného užití a následně bylo buď přenecháno ve prospěch státu, nebo zničeno, přičemž po něm zůstal odpad;

 

d) je-li po propuštění zboží zrušena platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu.

 

Článek 155 - Zboží Unie dočasně opouštějící celní území Unie

 

1. V případech uvedených v čl. 227 odst. 2 písm. b) až f) si zboží zachová celní status zboží Unie pouze tehdy, je-li tento status zjištěn za určitých podmínek a způsobem, které jsou stanoveny celními předpisy.

 

2. Ve zvláštních případech se může zboží Unie pohybovat mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by podléhalo celnímu režimu, a dočasně též mimo toto území, aniž by došlo ke změně jeho celního statusu.

 

Článek 156 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:

 

a) případy, kdy se neuplatní předpoklad stanovený v čl. 153 odst. 1;

 

b) podmínky pro povolení zjednodušeného prokazování celního statusu zboží Unie;

 

c) případy, kdy zboží uvedené v čl. 153 odst. 3 nemá celní status zboží Unie;

 

d) případy, kdy nedochází ke změně celního statusu zboží podle čl. 155 odst. 2.

 

Článek 157 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro prokazování a ověřování celního statusu zboží Unie.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

KAPITOLA 2 - Propuštění zboží do celního režimu

 

Oddíl 1 - Obecná ustanovení

 

Článek 158 - Uvedení zboží v celním prohlášení a dohled celních orgánů nad zbožím Unie

 

1. Veškeré zboží, které má být propuštěno do celního režimu, s výjimkou režimu svobodného pásma, musí být uvedeno v celním prohlášení, které je příslušné pro daný celní režim.

 

2. Ve zvláštních případech, kromě případů uvedených v čl. 6 odst. 2, lze podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického zpracování dat.

 

3. Zboží Unie navržené v prohlášení k vývozu, k propuštění do režimu vnitřního tranzitu Unie nebo pasivního zušlechťovacího styku je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení uvedeného v odstavci 1 až do okamžiku, kdy opustí celní území Unie nebo je přenecháno ve prospěch státu nebo zničeno nebo kdy je platnost celního prohlášení zrušena.

 

Článek 159 - Příslušné celní úřady

 

1. Nestanoví-li právní předpisy Unie jinak, určí místní a věcnou příslušnost jednotlivých celních úřadů na svém území členské státy.

 

2. Členské státy zajistí, aby byly na těchto úřadech stanoveny dostatečné a vhodné úřední hodiny, a zohlední při tom povahu přepravy a zboží a celní režim, do něhož má být zboží propuštěno, aby nebyla bržděna ani narušena plynulost mezinárodní dopravy.

 

3. Není-li stanoveno jinak, je celním úřadem příslušným k propuštění zboží do určitého celního režimu celní úřad, do jehož působnosti spadá místo, v němž bylo zboží předloženo celnímu úřadu.

 

Článek 160 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy, v nichž lze podle čl. 158 odst. 2 podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického zpracování dat.

 

Článek 161 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy:

 

a) pro určení jiných příslušných celních úřadů, než jsou úřady uvedené v čl. 159 odst. 3, včetně celních úřadů vstupu a výstupu;

 

b) pro podávání celního prohlášení v případech uvedených v čl. 158 odst. 2.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Oddíl 2 - Standardní celní prohlášení

 

Článek 162 - Obsah standardního celního prohlášení

 

Standardní celní prohlášení obsahují veškeré náležitosti nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení.

 

Článek 163 - Podklady

 

1. Podklady, které jsou nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, musí být ve vlastnictví deklaranta a být celním orgánům k dispozici v okamžiku podání celního prohlášení.

 

2. Podklady se celním orgánům poskytují, vyžadují-li to právní předpisy Unie nebo je-li to nezbytné pro účely celní kontroly.

 

3. Ve zvláštních případech mohou hospodářské subjekty podklady vypracovat, pokud to celní orgány povolí.

 

Článek 164 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro udělování povolení podle čl. 163 odst. 3.

 

Článek 165 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:

 

a) podávání standardního celního prohlášení uvedeného v článku 162;

 

b) zajištění dostupnosti podkladů uvedených v čl. 163 odst. 1.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Oddíl 3 - Zjednodušená celní prohlášení

 

Článek 166 - Zjednodušené celní prohlášení

 

1. Celní orgány mohou osobě povolit propuštění zboží do celního režimu na základě zjednodušeného celního prohlášení, které nemusí obsahovat některé údaje uvedené v článku 162 nebo podklady uvedené v článku 163.

 

2. Pravidelné využívání zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v odstavci 1 podléhá povolení celních orgánů.

 

Článek 167 - Doplňkové celní prohlášení

 

1. V případě zjednodušeného celního prohlášení podle článku 166 nebo zápisu do záznamů deklaranta podle článku 182 deklarant u příslušného celního úřadu ve stanovené lhůtě podá doplňkové celní prohlášení obsahující údaje, které jsou nezbytné pro daný celní režim.

 

V případě zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v článku 166 musí být nezbytné podklady v držení deklaranta a být celním orgánům k dispozici ve stanovené lhůtě.

 

Doplňkové celní prohlášení může být obecné, pravidelné nebo souhrnné povahy.

 

2. Od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení se upustí v těchto případech:

 

a) je-li zboží v režimu uskladnění v celním skladu;

 

b) v jiných zvláštních případech.

 

3. Celní orgány mohou od požadavku na podání doplňkového celního prohlášení upustit, jsou-li splněny tyto podmínky:

 

a) zjednodušené celní prohlášení se týká zboží, jehož hodnota a množství jsou nižší než statistický práh;

 

b) zjednodušené celní prohlášení již obsahuje veškeré informace potřebné pro příslušný celní režim; a

 

c) zjednodušené celní prohlášení není podáno zápisem do záznamů deklaranta.

 

4. Zjednodušené celní prohlášení uvedené v článku 166 nebo zápis do záznamů deklaranta uvedený v článku 182 a doplňkové celní prohlášení se považují za jeden nedělitelný doklad, který nabývá účinku dnem přijetí zjednodušeného celního prohlášení v souladu s článkem 172, respektive dnem zápisu zboží do záznamů deklaranta.

 

5. Pro účely článku 87 se za místo, kde má být doplňkové celní prohlášení podáno, považuje místo, kde bylo podáno celní prohlášení.

 

Článek 168 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:

 

a) podmínky pro udělování povolení podle čl. 166 odst. 2;

 

b) lhůta podle čl. 167 odst. 1 prvního pododstavce, v níž má být podáno doplňkové celní prohlášení;

 

c) lhůta podle čl. 167 odst. 1 druhého pododstavce, v níž mají být podklady v držení deklaranta;

 

d) ostatní konkrétní případy, kdy se upustí od povinnosti podávat doplňkové celní prohlášení podle čl. 167 odst. 2 písm. b).

 

Článek 169 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro podávání:

 

a) zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v článku 166;

 

b) doplňkového celního prohlášení uvedeného v článku 167.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Oddíl 4 - Ustanovení, která se použijí na všechna celní prohlášení

 

Článek 170 - Podání celního prohlášení

 

1. Aniž je dotčen čl. 167 odst. 1, celní prohlášení může podat každá osoba, která je schopna poskytnout veškeré informace, které jsou požadovány pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení. Tato osoba musí být rovněž schopna celnímu úřadu předmětné zboží předložit nebo zajistit jeho předložení.

 

Vyplývají-li však z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, podá uvedené celní prohlášení tato osoba nebo její zástupce.

 

2. Deklarant musí být usazen na celním území Unie.

 

3. Odchylně od odstavce 2 nemusí být na celním území Unie usazeni tito deklaranti:

 

a) osoby podávající celní prohlášení pro režim tranzitu nebo dočasného použití;

 

b) osoby příležitostně podávající celní prohlášení, a to i pro účely konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní orgány považují za odůvodněné;

 

c) osoby usazené v zemi, jejíž území sousedí s celním územím Unie, které předkládají zboží, na něž se vztahuje celní prohlášení, u hraničního celního úřadu Unie sousedícího s touto zemí, pokud tato země, v níž jsou osoby usazeny, poskytuje reciproční výhody osobám usazeným na celním území Unie.

 

4. Celní prohlášení podléhají úřednímu ověření.

 

Článek 171 - Podání celního prohlášení před předložením zboží

 

Celní prohlášení lze podat před očekávaným předložením zboží celnímu úřadu. Není-li zboží předloženo do 30 dnů od podání celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení nebylo podáno.

 

Článek 172 - Přijetí celního prohlášení

 

1. Celní prohlášení splňující podmínky stanovené v této kapitole přijmou celní orgány okamžitě, za podmínky, že zboží, na které se vztahuje, bylo předloženo celnímu úřadu.

 

2. Není-li stanoveno jinak, je dnem přijetí celního prohlášení celními orgány den, který se použije pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží v celním prohlášení navrženo, a pro veškeré další dovozní nebo vývozní formality.

 

Článek 173 - Změna celního prohlášení

 

1. Deklarantovi se na jeho žádost povolí změna jednoho nebo více údajů uvedených v již přijatém celním prohlášení. Změnou však nesmí být rozšířena působnost celního prohlášení na jiné zboží než na zboží, na které se původně vztahovalo.

 

2. Změna se však nepovolí, jestliže je o její provedení požádáno poté, co došlo k jedné z těchto událostí:

 

a) celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží;

 

b) celní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v celním prohlášení;

 

c) celní orgány zboží propustily.

 

3. Na žádost deklaranta podanou do tří let ode dne přijetí celního prohlášení může být povolena změna celního prohlášení po propuštění zboží, aby deklarant mohl splnit své povinnosti v souvislosti s propuštěním zboží do příslušného celního režimu.

 

Článek 174 - Zrušení platnosti celního prohlášení

 

1. Na žádost deklaranta zruší celní orgány platnost již přijatého celního prohlášení v každém z těchto případů:

 

a) jsou-li přesvědčeny, že zboží má být neprodleně propuštěno do jiného celního režimu;

 

b) jsou-li přesvědčeny, že v důsledku zvláštních okolností již není propuštění do celního režimu, do kterého bylo zboží navrženo v celním prohlášení, odůvodněné.

 

Pokud však celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží, přijme se žádost o zrušení platnosti celního prohlášení poté, co bude tato kontrola provedena.

 

2. Není-li stanoveno jinak, po propuštění zboží již platnost celního prohlášení nelze zrušit.

 

Článek 175 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy, kdy je platnost celního prohlášení zrušena po propuštění zboží, jak je uvedeno v čl. 174 odst. 2.

 

Článek 176 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:

 

a) podávání celního prohlášení podle článku 171;

 

b) přijímání celního prohlášení uvedeného v článku 172, včetně uplatňování těchto pravidel v případech uvedených v článku 179;

 

c) změny celního prohlášení po propuštění zboží podle čl. 173 odst. 3.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Oddíl 5 - Jiná zjednodušení

 

Článek 177 - Zjednodušení při vyhotovení celního prohlášení pro zboží různých podpoložek celního sazebníku

 

1. Tvoří-li zásilku zboží, které patří do různých podpoložek celního sazebníku, a zacházení s jednotlivým zbožím podle příslušných podpoložek celního sazebníku pro účely vyhotovení celního prohlášení by bylo spojeno s prací a náklady neúměrnými dovoznímu nebo vývoznímu clu, které se na ně vztahuje, mohou celní orgány na žádost deklaranta souhlasit s tím, že celá zásilka bude podléhat dovoznímu nebo vývoznímu clu odpovídajícímu podpoložce zboží s nejvyšší celní sazbou dovozního nebo vývozního cla.

 

2. Celní orgány odmítnou použití zjednodušení uvedeného v odstavci 1 na zboží podléhající zákazům nebo omezením nebo spotřební dani, pokud je k uplatnění příslušného opatření zapotřebí správné zařazení.

 

Článek 178 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření pro určení sazební podpoložky pro použití čl. 177 odst. 1.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Článek 179 - Centralizované celní řízení

 

1. Celní orgány mohou na žádost povolit, aby u celního úřadu příslušného v místě, kde je osoba usazena, tato osoba podala celní prohlášení pro zboží, které je předkládáno celním orgánům na jiném celním úřadě.

 

Od požadavku na povolení uvedeného v první pododstavci lze upustit, pokud je celní prohlášení podáno a zboží předloženo celním úřadům podřízeným stejnému celnímu orgánu.

 

2. Žadatel o povolení uvedené v odstavci 1 musí být oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení.

 

3. Celní úřad, u nějž je celní prohlášení podáno:

 

a) dohlíží nad propuštěním zboží do příslušného celního režimu;

 

b) provádí celní kontroly za účelem ověření celního prohlášení podle čl. 188 písm. a) a b);

 

c) v odůvodněných případech žádá celní úřad, u nějž je zboží předkládáno, o provedení celních kontrol za účelem ověření celního prohlášení podle čl. 188 písm. c) a d); a

 

d) provádí celní formality za účelem zajištění částky dovozního a vývozního cla, jež odpovídá celnímu dluhu.

 

4. Celní úřad, u nějž je podáno celní prohlášení, a celní úřad, u nějž je předkládáno zboží, si vyměňují informace nezbytné pro ověření celního prohlášení a pro propuštění zboží.

 

5. Celní úřad, u nějž je zboží předkládáno, provádí bez ohledu na vlastní kontroly související se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo jej opustilo, celní kontroly uvedené v odst. 3 písm. c) a poskytuje celnímu úřadu, u nějž bylo podáno celní prohlášení, výsledky těchto kontrol.

 

6. Celní úřad, u nějž bylo podáno celní prohlášení, propustí zboží v souladu s články 194 a 195, přičemž zohlední:

 

a) výsledky vlastních kontrol provedených za účelem ověření celního prohlášení;

 

b) výsledky kontrol provedených celním úřadem, u nějž je zboží předkládáno, za účelem ověření celního prohlášení, a kontrol souvisejících se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo jej opustilo.

 

Článek 180 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 179 odst. 1 prvního pododstavce.

 

Článek 181 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:

 

a) centralizované celní řízení včetně příslušných celních formalit a kontrol podle článku 179;

 

b) upuštění od povinnosti předložit zboží podle čl. 182 odst. 3 v souvislosti s centralizovaným celním řízením.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Článek 182 - Zápis do záznamů deklaranta

 

1. Celní úřady mohou osobě na žádost povolit podání celního prohlášení, včetně zjednodušeného celního prohlášení, ve formě zápisu do záznamů deklaranta, pokud celní orgány mají v elektronickém systému deklaranta přístup k údajům z daného celního prohlášení v okamžiku, kdy je podáno celní prohlášení ve formě zápisu do záznamů deklaranta.

 

2. Celní prohlášení se považuje za přijaté v okamžiku zápisu zboží do záznamů.

 

3.Celní úřady mohou na žádost upustit od povinnosti předložit zboží. V takovém případě se zboží považuje za propuštěné v okamžiku zápisu do záznamů deklaranta.

 

Od uvedené povinnosti lze upustit pouze v případech, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:

 

a) deklarant je oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení;

 

b) povaha a oběh příslušného zboží to vyžadují a jsou celnímu úřadu známy;

 

c) celní úřad vykonávající dohled má přístup ke všem informacím, jež považuje za nezbytné k tomu, aby v případě potřeby mohl uplatnit své právo zboží přezkoumat; a

 

d) v okamžiku zápisu do záznamů se na zboží již nevztahují zákazy nebo omezení, ledaže je v povolení uvedeno něco jiného.

 

Celní úřad vykonávající dohled může nicméně ve zvláštních případech požádat o předložení zboží.

 

4. V povolení se uvedou podmínky, za nichž je propuštění zboží povoleno.

 

Článek 183 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 182 odst. 1.

 

Článek 184 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro zápis do záznamů deklaranta podle článku 182 včetně příslušných celních formalit a kontrol.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

Článek 185 - Samoschvalování

 

1. Celní orgány mohou na žádost povolit hospodářskému subjektu, aby provedl některé celní formality, které mají provádět celní orgány, s cílem určit částku splatného dovozního a vývozního cla a provést některé kontroly pod celním dohledem.

 

2. Žadatel o povolení uvedené v odstavci 1 musí být oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení.

 

Článek 186 - Přenesení pravomoci

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:

 

a) podmínky pro udělování povolení podle čl. 185 odst. 1;

 

b) celní formality a kontroly, jež má provádět držitel povolení podle čl. 185 odst. 1.

 

Článek 187 - Svěření prováděcích pravomocí

 

Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro celní formality a kontroly, které může provádět držitel povolení v souladu s čl. 185 odst. 1.

 

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.

 

KAPITOLA 3 - Ověřování a propuštění zboží

 

Oddíl 1 - Ověřování

 

Článek 188 - Ověřování celního prohlášení

 

Za účelem ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení, které bylo přijato, celní orgány mohou:

 

a) kontrolovat prohlášení a podklady;

 

b) požadovat od deklaranta poskytnutí dalších dokladů;

 

c) kontrolovat zboží;

 

d) odebírat vzorky za účelem analýzy nebo důkladné kontroly zboží.

 

Článek 189 - Kontrola zboží a odběr vzorků

 

1. Přepravu zboží na místa, kde bude kontrolováno a kde budou odebrány vzorky, jakož i veškerou nezbytnou manipulaci, která je s kontrolou zboží či odebráním vzorků spojená, zajišťuje deklarant sám nebo na svou odpovědnost. Vzniklé náklady nese deklarant.

 

2. Deklarant má právo být přítomen či zastoupen při kontrole zboží a odebírání vzorků. Mají-li k tomu celní orgány přiměřené důvody, mohou vyžadovat, aby byl deklarant nebo jeho zástupce přítomen při kontrole zboží nebo odebírání vzorků nebo aby jim poskytl potřebnou součinnost k usnadnění kontroly zboží nebo odebrání vzorků.

 

3. Jsou-li vzorky odebrány v souladu s platnými předpisy, nevzniká celním orgánům povinnost tyto vzorky zaplatit nebo nahradit, avšak nesou náklady na jejich analýzu nebo kontrolu.

 

Článek 190 - Částečná kontrola zboží a částečný odběr vzorků

 

1. Je-li kontrolována pouze část zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, nebo jsou-li odebrány vzorky pouze z části zboží, jsou výsledky této částečné kontroly, analýzy nebo kontroly vzorků platné pro veškeré zboží, na které se vztahuje totéž celní prohlášení.

 

Jestliže se však deklarant domnívá, že výsledky částečné kontroly, analýzy nebo kontroly odebraných vzorků neplatí pro zbývající zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, může požadovat provedení další kontroly nebo odběru vzorků. Žádosti se vyhoví, pokud zboží ještě nebylo propuštěno, nebo v případě, že již propuštěno bylo, prokáže-li deklarant, že zboží nebylo nijak upraveno.

 

2. Obsahuje-li celní prohlášení zboží spadající pod dvě nebo více položek, pokládají se pro účely odstavce 1 údaje ke zboží spadajícímu pod každou položku za samostatné celní prohlášení.