NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům:
(1) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex), je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno.
(2) Je vhodné zajistit konzistentnost nařízení (ES) č. 450/2008 se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména s články 290 a 291 uvedené smlouvy. Je rovněž vhodné, aby uvedené nařízení zohlednilo vývoj práva Unie a aby některá jeho ustanovení byla upravena s cílem usnadnit jejich uplatňování.
(3) Za účelem doplnění nebo změn některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(4 Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit včasné a transparentní konzultace s odborníky členských států a podnikatelským sektorem.
(5) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem: stanovit formát a kód obecných požadavků týkajících se údajů pro účely výměny informací mezi celními orgány a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací, jakož i postupy pro výměnu a uchovávání informací, k níž lze použít jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat; přijímat rozhodnutí, která umožní jednomu členskému státu nebo několika členským státům používat jiný způsob výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat; stanovit celní orgán příslušný pro registraci hospodářských subjektů a jiných osob; stanovit technické postupy pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů; stanovit postupy pro svěřování a prokazování oprávnění celního zástupce poskytovat služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen; stanovit postupy pro předkládání a přijímání žádostí o přijetí rozhodnutí v rámci celních předpisů, přijetí a sledování uvedených rozhodnutí; postupy pro prohlášení rozhodnutí za neplatné, zrušení a změnu v případě rozhodnutí přijatých ve prospěch určité osoby; postupy pro používání rozhodnutí týkajícího se závazných informací poté, co pozbude platnosti nebo je zrušeno, a oznámení celním orgánům, že přijímání rozhodnutí týkajících se závazných informací se pozastavuje a že toto pozastavení se ruší; přijmout rozhodnutí požadující po členských státech zrušení rozhodnutí týkajícího se závazných informací; přijmout postupy pro uplatňování kritérií pro udělování statusu oprávněného hospodářského subjektu; opatření pro zajištění jednotného uplatňování celních kontrol, včetně výměny informací o rizicích a analýzy rizik, společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly; stanovit přístavy nebo letiště, kde se mají provádět celní kontroly a formality ohledně příručních a zapsaných zavazadel; stanovit pravidla pro přepočet měn; stanovit opatření pro jednotnou správu celních kvót a celních stropů a řízení dohledu nad propuštěním zboží do volného oběhu nebo nad jeho vývozem; stanovit opatření k určení sazebního zařazení zboží; stanovit postupy pro předkládání a ověřování dokladů o nepreferenčním původu; postupy pro usnadnění zavedení preferenčního původu zboží v Unii; povolit dočasnou odchylku z pravidel preferenčního původu zboží, na které se vztahují preferenční opatření přijatá jednostranně Unií; stanovit opatření k určení původu konkrétních druhů zboží; stanovit postupy pro určení celní hodnoty zboží; stanovit postupy pro poskytnutí jistoty, určení částky jistoty, její sledování a uvolnění, jakož i zrušení a odstoupení od závazku, který poskytl ručitel; stanovit postupy pro dočasný zákaz použití souborných jistot; přijmout opatření na zajištění vzájemné pomoci mezi celními orgány v případě vzniku celního dluhu; postupy pro vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla včetně informací poskytovaných Komisi; přijmout rozhodnutí o vrácení nebo prominutí částky dovozního nebo vývozního cla; stanovit postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení; stanovit lhůtu, v níž je třeba provést analýzu rizik na základě vstupního souhrnného celního prohlášení; stanovit postupy pro oznamování příjezdu námořního plavidla nebo letadla a dopravě zboží na příslušné místo; stanovit postupy pro předkládání zboží celnímu úřadu; postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti celního prohlášení pro dočasné uskladnění a přemísťování zboží v dočasném uskladnění; postupy pro prokazování a ověřování celního statusu zboží Unie; postupy pro určení jiných příslušných celních úřadů, než je úřad příslušný v místě, kde je zboží celnímu úřadu předkládáno, a pro podávání celního prohlášení, pokud jsou použity jiné způsoby než metoda elektronického zpracování dat; postupy pro podávání standardního celního prohlášení a pro dostupnost podkladů; postupy pro podávání zjednodušeného celního prohlášení a doplňkového celního prohlášení; postupy pro podávání celního prohlášení před předložením zboží celnímu úřadu, přijímání celního prohlášení a změny celního prohlášení po propuštění zboží; opatření pro určení podpoložky celního sazebníku zboží, na které se vztahuje nejvyšší sazba dovozního nebo vývozního cla, tvoří-li zásilku zboží, které patří do různých podpoložek celního sazebníku; postupy pro centralizované celní řízení a upuštění od povinnosti předkládat v této souvislosti zboží; postupy pro zápis do záznamů deklaranta; stanovit postupy pro celní formality a kontroly prováděné držitelem povolení v souvislosti se samoschválením; stanovit opatření pro ověření celního prohlášení, kontroly zboží a odběru vzorků a výsledků ověření; stanovit postupy pro nakládání se zbožím; stanovit postupy pro poskytování informací potvrzujících, že byly splněny podmínky pro osvobození od dovozního cla pro vrácené zboží a pro překládání dokladů o tom, že byly splněny podmínky pro osvobození od dovozního cla pro produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře; stanovit postupy pro přezkum hospodářských podmínek v kontextu zvláštních režimů; stanovit postupy pro vyřízení zvláštního režimu; stanovit postupy pro převod práv a povinností a pohyb zboží v kontextu zvláštních režimů; stanovit postupy pro používání rovnocenného zboží v kontextu zvláštních režimů; stanovit postupy pro uplatňování mezinárodních tranzitních nástrojů na celním území Unie; postupy pro propuštění zboží do režimu tranzitu Unie, ukončení tohoto režimu, fungování zjednodušení tohoto celního režimu a celní dohled nad zbožím přepravovaným v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie; postupy pro propouštění zboží do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma; stanovit lhůtu, v níž je třeba provést analýzu rizik na základě prohlášení před výstupem zboží; stanovit postupy pro výstup zboží; stanovit postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti výstupního souhrnného celního prohlášení; stanovit postupy pro podávání, změnu a zrušení platnosti oznámení o zpětném vývozu; stanovit pracovní program podporující vývoj souvisejících elektronických systémů a upravující stanovení přechodných období; přijmout rozhodnutí povolující členským státům testovat zjednodušení při uplatňování celních předpisů, zejména pokud se tato zjednodušení týkají informačních technologií. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.
(6) S ohledem na spolupráci, která je nezbytná mezi členskými státy a Komisí v zájmu rozvíjení, údržby a nasazování elektronických systémů potřebných pro provádění celního kodexu Unie (kodexu), by Komise neměla přijmout pracovní program podporující takový rozvoj a upravující stanovení přechodných období, pokud není výborem přezkoumávajícím návrh prováděcího aktu vydáno žádné stanovisko.
(7) Poradní postup by se měl použít pro přijetí: rozhodnutí, která umožní jednomu členskému státu nebo několika členským státům používat jiný způsob výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat, neboť se tato rozhodnutí nevztahují na všechny členské státy; rozhodnutí požadujících po členských státech zrušení rozhodnutí týkajícího se závazných informací, neboť se tato rozhodnutí vztahují pouze na jeden členský stát a mají za cíl dodržování celních předpisů; rozhodnutí o vrácení nebo prominutí částky dovozního nebo vývozního cla, neboť se tato rozhodnutí přímo vztahují na žadatele o uvedené vrácení nebo prominutí.
(8) Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se: opatření pro zajištění jednotného uplatňování celních kontrol, včetně výměny informací o rizicích a analýzy rizik, společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly; určení sazebního zařazení zboží; určení původu konkrétních druhů zboží; opatření dočasně zakazujících použití souborných jistot.
(9) Unie je založena na celní unii. Je žádoucí, aby se v zájmu hospodářských subjektů i celních orgánů v Unii platné celní předpisy zahrnuly do jednoho kodexu. Vycházeje z myšlenky vnitřního trhu by měl uvedený kodex obsahovat obecná pravidla a postupy, které zajistí provádění tarifních opatření a dalších opatření společné politiky zaváděných na úrovni Unie v rámci obchodu se zbožím mezi Unií a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie při zohlednění požadavků těchto společných politik. Celní předpisy by měly být lépe sladěny s předpisy, které se týkají výběru dovozních poplatků, aniž by se měnila oblast působnosti platných daňových předpisů.
(10) Při další modernizaci celních předpisů by se měly řádně vzít v úvahu názory hospodářských subjektů, aby se zajistilo skutečné zjednodušení administrativy.
(11) V souladu se sdělením Komise ze dne 9. srpna 2004 nazvaným "Ochrana finančních zájmů Společenství - boj proti podvodům - akční plán na období 2004–2005" je vhodné upravit právní rámec pro ochranu finančních zájmů Unie.
(12) Základem nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, bylo sjednocení celních režimů používaných v jednotlivých členských státech v osmdesátých letech 20. století. Uvedené nařízení bylo od svého zavedení opakovaně a podstatně změněno, aby řešilo specifické problémy, jakými je ochrana dobré víry nebo zohlednění bezpečnostních požadavků. Další změny uvedeného nařízení byly zavedeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005 a následně zahrnuty do nařízení (ES) č. 450/2008 v důsledku významných právních změn, které nastaly v posledních letech na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni, jako např. uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a vstup v platnost aktů o přistoupení z let 2003, 2005 a 2011, jakož i Protokolu o změně Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů (revidovaná Kjótská úmluva), k němuž Unie přistoupila na základě rozhodnutí Rady 2003/231/ES ze dne 17. března 2003.
(13) Je vhodné zavést do kodexu právní rámec, na jehož základě se některá ustanovení celních předpisů použijí na obchod se zbožím Unie mezi částmi celního území, na něž se vztahují ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty nebo směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní, a částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují, nebo na obchod mezi částmi, na něž se daná ustanovení nevztahují. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zboží Unie, a vzhledem k fiskální povaze příslušných opatření v rámci uvedeného obchodu uvnitř Unie je zavedení příslušných zjednodušení celních formalit, jež se na toto zboží použijí, odůvodněné.
(14) Za účelem zohlednění zvláštního daňového režimu některých částí celního území Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o celní formality a kontroly, které se použijí na obchod se zbožím Unie mezi těmito částmi a zbytkem celního území Unie.
(15) Zjednodušení dovoleného obchodu a boj proti podvodům vyžadují jednoduché, rychlé a standardní celní režimy a postupy. Je proto vhodné v souladu se sdělením Komise ze dne 24. července 2003 nazvaným "Jednoduché a bezpapírové prostředí pro cla a obchod" zjednodušit celní předpisy, což umožní využívání moderních nástrojů a technologií a dále podpoří jednotné používání celních předpisů a modernizovaných přístupů k celní kontrole, a napomoci tak k zajištění základu pro účinné a jednoduché celní řízení. Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti podniků by měly být celní režimy sloučeny nebo sladěny a jejich počet by měl být snížen na režimy, které jsou hospodářsky odůvodněné.
(16) S dotvořením vnitřního trhu, snížením překážek mezinárodního obchodu a investic a rostoucí potřebou zajistit bezpečnost a zabezpečení vnějších hranic Unie se změnila role celních orgánů, které získaly vedoucí postavení v dodavatelském řetězci a v rámci sledování a řízení mezinárodního obchodu se staly katalyzátorem konkurenceschopnosti zemí a společností. Celní předpisy by proto měly odrážet novou hospodářskou situaci a nové postavení celních orgánů a jejich úkoly.
(17) Používání informačních a komunikačních technologií, jak je stanoví rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod, je klíčovým prvkem při zajišťování usnadnění obchodu a současně i účinnosti celních kontrol, a tudíž i při snižování nákladů podniků a rizik pro společnost. Je proto nezbytné stanovit v kodexu právní rámec, v němž lze uvedené rozhodnutí provést, a zejména právní zásadu, podle níž se veškeré celní a obchodní operace musí provádět elektronicky a informační a komunikační systémy pro celní operace musí poskytnout hospodářským subjektům v každém členském státě stejné možnosti.
(18) Za účelem zajištění bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o obecné požadavky týkající se údajů pro účely výměny a uchovávání informací prostřednictvím elektronického zpracování dat, pokud jde o situace, kdy pro takovou výměnu a uchovávání mohou být použity jiné způsoby, a pokud jde o registraci osob. Jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat by mohly být používány zejména přechodně, pokud nejsou nezbytné elektronické systémy dosud v provozu, avšak ne déle než do 31. prosince 2020. Pokud jde o centralizované celní řízení, dokud nebudou zprovozněny nezbytné elektronické systémy, tato přechodná opatření by zachovávala postup v současné době známý jako „jednotné povolení pro zjednodušené postupy“.
(19) Používání informačních a komunikačních technologií by mělo být doplněno harmonizovaným a standardizovaným používáním celních kontrol ze strany členských států s cílem zajistit rovnocennou úroveň celních kontrol v celé Unii, aby tak na různých místech vstupu do Unie a výstupu z ní nedocházelo k jednání narušujícímu hospodářskou soutěž.
(20) V zájmu usnadnění podnikání a současného zajištění odpovídající úrovně kontroly zboží vstupujícího na celní území Unie nebo je opouštějícího je žádoucí, aby byly informace poskytované hospodářskými subjekty při zohlednění příslušných předpisů o ochraně údajů sdíleny mezi celními orgány a ostatními subjekty podílejícími se na této kontrole. Uvedené kontroly prováděné jednotlivými orgány by měly být harmonizovány do té míry, aby hospodářský subjekt musel podávat informace jen jednou a uvedené orgány by prováděly kontrolu zboží ve stejnou dobu a na stejném místě.
(21) V zájmu usnadnění podnikání by měl mít každý i nadále právo nechat se v celním řízení zastupovat. Nemělo by však již být možné, aby bylo toto právo na zastupování vyhrazeno podle právních předpisů stanovených jedním z členských států jen někomu. Kromě toho by měl být celní zástupce, který splňuje kritéria pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení, oprávněn poskytovat své služby v jiném členském státě, než ve kterém je usazen. Jako obecné pravidlo by měl být celní zástupce usazen na celním území Unie. Od této povinnosti by mělo být upuštěno, jestliže celní zástupce jedná jménem osob, u nichž se nepožaduje, aby byly usazeny na celním území Unie, nebo v jiných odůvodněných případech.
(22) Na veškerá rozhodnutí v rámci celních předpisů včetně závazných informací by se měla vztahovat stejná pravidla. Všechna taková rozhodnutí by měla platit v celé Unii a v případě, že nejsou v souladu s celními předpisy nebo jejich výkladem, by mělo být možné prohlásit je za neplatné, změnit je, pokud není stanoveno jinak, nebo je zrušit.
(23) Pro zjednodušení celních režimů v elektronickém prostředí je nezbytné, aby celní orgány různých členských států měly společnou působnost. V rámci celého vnitřního trhu je nutné zajistit odpovídající úroveň účinných, odrazujících a přiměřených sankcí.
(24) Důvěryhodné hospodářské subjekty, které dodržují pravidla, by měly vystupovat v postavení oprávněných hospodářských subjektů, pokud jim bylo uděleno povolení pro celní zjednodušení nebo povolení v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, popřípadě obě tato povolení. V závislosti na druhu uděleného povolení by oprávněné hospodářské subjekty měly mít možnost maximálně využívat rozšířeného používání celního zjednodušení nebo mít přístup ke zjednodušením v oblasti bezpečnosti a zabezpečení. Měly by rovněž obdržet zvýhodněné zacházení, pokud jde o celní kontroly, jako například méně fyzických kontrol a kontrol dokumentů.
(25) Důvěryhodné hospodářské subjekty, které dodržují pravidla, by měly mít možnost využívat vzájemného mezinárodního uznávání statusu „oprávněných hospodářských subjektů“.
(26) Aby byla zaručena rovnováha mezi povinností celních orgánů zajistit řádné uplatňování celních předpisů na jedné straně a právem hospodářských subjektů na spravedlivé zacházení na straně druhé, měly by být celním orgánům přiznány rozsáhlé kontrolní pravomoci a hospodářským subjektům právo na odvolání.
(27) V souladu s Listinou základních práv Evropské unie je nezbytné poskytnout každé osobě vedle práva na odvolání proti jakémukoli rozhodnutí celních orgánů i právo na slyšení předtím, než je přijato rozhodnutí, které by se jí mohlo nepříznivě dotknout. Omezení tohoto práva však může být odůvodněné, zejména pokud to vyžaduje povaha nebo úroveň ohrožení bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, ohrožení životního prostředí nebo spotřebitelů.
(28) S cílem minimalizovat rizika pro Unii, její občany a její obchodní partnery by mělo být harmonizované používání celních kontrol ze strany členských států založeno na společném rámci pro řízení rizik a elektronickém systému pro jeho provádění. Zavedení rámce pro řízení rizik, který bude společný pro všechny členské státy, by nemělo členským státům bránit v provádění namátkových kontrol zboží.
(29) Za účelem zajištění konzistentního a rovného zacházení s osobami, jichž se týkají celní formality a kontroly, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení dalších případů, kdy celní zástupce nemusí být usazen na celním území Unie, jakož i pravidel souvisejících s rozhodnutími přijímanými celními orgány, včetně pravidel týkajících se závazných informací, oprávněného hospodářského subjektu a zjednodušení.
(30) Je nutné stanovit skutečnosti, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření stanovená v rámci obchodu se zbožím. Vyžadují-li to potřeby obchodu, je rovněž vhodné stanovit podrobnější předpisy pro vydávání dokladů o původu v Unii.
(31) Za účelem doplnění skutečností, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla původu zboží.
(32) S cílem zabránit obtížím při stanovení právního základu pro vznik celního dluhu je žádoucí spojit všechny případy vzniku celního dluhu při dovozu, které jsou odlišné od vzniku celního dluhu na základě celního prohlášení, s návrhem na propuštění do volného oběhu nebo na dočasné použití s částečným osvobozením od cla. Totéž by mělo platit i pro vznik celního dluhu při vývozu.
(33) Je vhodné stanovit místo, kde vzniká celní dluh a kde by mělo být vybráno dovozní či vývozní clo.
(34) Pravidla pro zvláštní režimy by měla umožnit použití jedné jistoty pro všechny kategorie zvláštních režimů a zajistit, aby tato jistota byla souborná a zahrnovala větší počet transakcí.
(35) Za určitých podmínek by měla být povolena souborná jistota se sníženou částkou, a to i pro celní dluh a jiné poplatky, nebo s možností zproštění povinnosti jistotu poskytnout. Souborná jistota se sníženou částkou pro celní dluhy a jiné poplatky, by se měla rovnat poskytnutí jistoty pro celou výši splatného dovozního nebo vývozního cla, zejména pro účely propuštění dotyčného zboží a zaúčtování.
(36) Za účelem zajištění lepší ochrany finančních zájmů Unie a členských států by měla jistota krýt i zboží, které v zásilce nebo celním prohlášení, pro něž je poskytnuta, není uvedeno nebo je uvedeno nesprávně. Ze stejného důvodu by se závazek ručitele měl rovněž vztahovat na částky dovozního nebo vývozního cla, které mají být zaplaceny v návaznosti na kontroly po propuštění zboží.
(37) Za účelem zabezpečení finančních zájmů Unie a členských států a omezení podvodných operací je vhodné přijmout předpisy zahrnující několikastupňová opatření pro použití souborné jistoty. Pokud hrozí zvýšené nebezpečí podvodu, měla by existovat možnost dočasně zakázat používání souborné jistoty s přihlédnutím ke konkrétní situaci dotyčných hospodářských subjektů.
(38) V případech, kdy celní dluh vznikne nedodržením celních předpisů, je vhodné vzít v úvahu dobrou víru dotyčné osoby a co nejvíce snížit dopad nedbalosti ze strany dlužníka.
(39) Za účelem ochrany finančních zájmů Unie a členských států a doplnění pravidel týkajících se celního dluhu a jistot by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o místo vzniku celního dluhu, výpočet částky dovozního a vývozního cla, jistotu za tyto částky a vybrání, vrácení, prominutí a zánik celního dluhu.
(40) Je nutné stanovit zásadu, podle které se určuje celní status zboží Unie, a okolnosti, které vedou ke ztrátě tohoto statusu, a určit případy, v nichž tento status zůstane nezměněn, pokud zboží dočasně opustilo celní území Unie.
(41) Za účelem zajištění volného pohybu zboží Unie na celním území Unie a celního zacházení se zbožím, které není zbožím Unie a bylo na toto území přepraveno, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení celního statusu zboží, ztrátu celního statusu zboží Unie, zachování tohoto statusu u zboží, které dočasně opouští celní území Unie, a osvobození vráceného zboží od cla.
(42) Pokud hospodářský subjekt předem poskytl nezbytné informace pro kontroly přípustnosti zboží z hlediska rizik, je vhodné zajistit, aby se rychlé propuštění zboží stalo pravidlem. Kontroly daňové a obchodní politiky by měl provádět především celní úřad příslušný pro prostory hospodářského subjektu.
(43) Pravidla týkající se celních prohlášení a propuštění zboží do celního režimu by měla být modernizována a zjednodušena, zejména prostřednictvím požadavku, aby se celní prohlášení podávala zpravidla elektronickou cestou, a stanovením pouze jednoho typu zjednodušeného celního prohlášení a možnosti podat celní prohlášení ve formě zápisu do záznamů deklaranta.
(44) Jelikož revidovaná Kjótská úmluva prosazuje, aby se celní prohlášení podávalo, registrovalo a kontrolovalo před příchodem zboží a aby místo podání prohlášení mohlo být jiné než místo, kde se zboží fyzicky nachází, je vhodné stanovit, že centralizované celní řízení bude probíhat v místě, kde je hospodářský subjekt usazen.
(45) Je vhodné na úrovni Unie stanovit pravidla, která by vymezila okolnosti, za nichž celní orgány mohou zboží zničit nebo s ním jinak nakládat, což muselo být dříve upraveno vnitrostátními právními předpisy.
(46) S cílem doplnit pravidla týkající se propuštění zboží do celního režimu a zajistit rovné zacházení s dotčenými osobami by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni EU, pokud jde o pravidla týkající se celního prohlášení a propuštění zboží.
(47) Je vhodné stanovit společná a jednoduchá pravidla pro zvláštní režimy doplněná malým souborem pravidel pro každou kategorii zvláštního režimu, aby se výběr správného režimu pro hospodářský subjekt zjednodušil, zabránilo se chybám a snížil se počet případů dodatečně vybíraného a vraceného cla po propuštění zboží.
(48) Je třeba usnadnit udělování povolení pro více zvláštních režimů s jednou jistotou a jedním kontrolním celním úřadem a mít pro tyto případy jednoduchá pravidla týkající se vzniku celního dluhu. Základní zásadou by mělo být, že se zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu, nebo produkty získané z tohoto zboží, oceňují v okamžiku vzniku celního dluhu. V hospodářsky odůvodněných případech by však mělo být rovněž možné ocenit zboží v době, kdy bylo propuštěno do zvláštního režimu. Stejné zásady by se měly vztahovat na obvyklé formy manipulace.
(49) S ohledem na vyšší počet opatření týkajících se bezpečnosti by se umístění zboží do svobodných pásem mělo stát celním režimem a na zboží by se měly vztahovat celní kontroly při vstupu a kontroly dokladů.
(50) Jelikož již není nadále nutné oznamovat záměr zpětného vývozu, měl by být režim aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému sjednocen s režimem přepracování pod celním dohledem a režim aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení by měl být zrušen. Tento jednotný režim aktivního zušlechťovacího styku by měl rovněž zahrnovat zničení zboží s výjimkou případů, kdy zničení provádějí celní orgány nebo kdy se provádí pod celním dohledem.
(51) Za účelem doplnění pravidel týkajících se zvláštních režimů a zajištění rovného zacházení s dotčenými osobami by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni EU, pokud jde o pravidla týkající se případů, kdy je zboží propuštěno do zvláštních režimů, pokud jde o pohyb takového zboží, obvyklé formy manipulace s ním a jeho rovnocennost a pokud jde o vyřízení těchto režimů.
(52) Opatření týkající se bezpečnosti ve vztahu ke zboží Unie, které opustilo celní území Unie, by se měla rovněž vztahovat na zpětný vývoz zboží, které není zbožím Unie. Stejná pravidla by se měla použít na všechny druhy zboží, přičemž jsou případně možné určité výjimky, např. u zboží, které je pouze přepravováno přes celní území Unie.
(53) Za účelem zajištění celního dohledu nad zbožím vstupujícím na celní území Unie nebo je opouštějícím a uplatňování opatření týkajících se bezpečnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungováni EU, pokud jde o pravidla týkající se vstupního souhrnného celního prohlášení a prohlášení před výstupem zboží.
(54) Pro další usnadnění cel a obchodu, zejména využíváním nejnovějších nástrojů a technologií, by členským státům mělo být povoleno, aby za určitých podmínek a na žádost testovaly po omezenou dobu zjednodušení uplatňování celních předpisů. Tato možnost by neměla ohrozit uplatňování těchto předpisů nebo vytvářet nové povinnosti pro hospodářské subjekty, které se mohou těchto testů účastnit pouze na základě dobrovolnosti.
(55) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii (dále jen „Smlouva o EU“) je pro dosažení základních cílů, které spočívají v účinném fungování celní unie a provádění společné obchodní politiky, nezbytné a vhodné stanovit obecná pravidla a postupy vztahující se na zboží vstupující na celní území Unie nebo je opouštějící. V souladu s čl. 5 odst. 4 prvním pododstavcem Smlouvy o EU toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(56) Za účelem zjednodušení a racionalizace celních předpisů byla do kodexu v zájmu transparentnosti zapracována řada ustanovení, která jsou obsažena v samostatných aktech Unie. Nařízení Rady (EHS) č. 3925/91 ze dne 19. prosince 1991 o vyloučení kontroly a formalit u příručních a zapsaných zavazadel osob uskutečňujících lety a námořní cesty uvnitř Společenství, nařízení (EHS) č. 2913/92, nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 ze dne 11. června 2001 o postupech usnadňujících vydávání nebo vystavování dokladů o původu ve Společenství a vydávání některých oprávnění schváleného vývozce podle předpisů upravujících preferenční obchod mezi Evropským společenstvím a některými zeměmi a nařízení (ES) č. 450/2008 by proto měla být zrušena.
(57) Ustanovení tohoto nařízení, která stanoví přenesení pravomoci a svěření prováděcích pravomocí, a ustanovení o poplatcích a nákladech by se měla použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Ostatní ustanovení by se měla použít od 1. června 2016.
(58) Tímto nařízením by neměly být dotčeny stávající ani budoucí předpisy Unie o přístupu k dokumentům přijaté v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tímto nařízením rovněž nejsou dotčeny vnitrostátní pravidla pro přístup k dokumentům.
(59) Komise by měla vyvinout úsilí o zajištění toho, aby tímto nařízením stanovené akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty vstoupily v platnost v dostatečném předstihu před dnem použitelnosti kodexu, aby se umožnilo včasné provedení ze strany členských států,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
OBSAH
HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1 - Rozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice
KAPITOLA 2 - Práva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy
Oddíl 1 - Poskytování informací
Oddíl 2 - Zastupování v celním řízení
Oddíl 3 - Rozhodnutí v rámci celních předpisů
Oddíl 4 - Oprávněný hospodářský subjekt
Oddíl 5 - Sankce
Oddíl 6 - Opravné prostředky
Oddíl 7 - Kontrola zboží
Oddíl 8 - Uchovávání dokladů a jiných informací a poplatky a náklady
KAPITOLA 3 - Přepočet měn a lhůty
HLAVA II - FAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM
KAPITOLA 1 - Společný celní sazebník a sazební zařazení zboží
KAPITOLA 2 - Původ zboží
Oddíl 1 - Nepreferenční původ
Oddíl 2 - Preferenční původ
Oddíl 3 - Určení původu zvláštních druhů zboží
KAPITOLA 3 - Hodnota zboží pro celní účely
HLAVA III - CELNÍ DLUH A JISTOTY
KAPITOLA 1 - Vznik celního dluhu
Oddíl 1 - Celní dluh při dovozu
Oddíl 2 - Celní dluh při vývozu
Oddíl 3 - Společná ustanovení pro celní dluh při dovozu i vývozu
KAPITOLA 2 - Jistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl
KAPITOLA 3 - Výběr, platba, vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla
Oddíl 1 - Vyměření výše dovozního nebo vývozního cla, oznámení celního dluhu a zaúčtování
Oddíl 2 - Platba částky dovozního nebo vývozního cla
Oddíl 3 - Vrácení a prominutí
KAPITOLA 4 - Zánik celního dluhu
HLAVA IV - ZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE
KAPITOLA 1 - Vstupní souhrnné celní prohlášení
KAPITOLA 2 - Vstup zboží
Oddíl 1 - Vstup zboží na celní území Unie
Oddíl 2 - Předložení zboží, jeho vykládka a kontrola
Oddíl 3 - Dočasné uskladnění zboží
HLAVA V - OBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM
KAPITOLA 1 - Celní status zboží
KAPITOLA 2 - Propuštění zboží do celního režimu
Oddíl 1 - Obecná ustanovení
Oddíl 2 - Standardní celní prohlášení
Oddíl 3 - Zjednodušená celní prohlášení
Oddíl 4 - Ustanovení, která se použijí na všechna celní prohlášení
Oddíl 5 - Jiná zjednodušení
KAPITOLA 3 - Ověřování a propuštění zboží
Oddíl 1 - Ověřování
Oddíl 2 - Propuštění
KAPITOLA 4 - Nakládání se zbožím
HLAVA VI - PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA
KAPITOLA 1 - Propuštění do volného oběhu
KAPITOLA 2 - Osvobození od dovozního cla
Oddíl 1 - Vrácené zboží
Oddíl 2 - Mořský rybolov a produkty získané z moře
HLAVA VII - ZVLÁŠTNÍ REŽIMY
KAPITOLA 1 - Obecná ustanovení
KAPITOLA 2 - Tranzit
Oddíl 1 - Vnější a vnitřní tranzit
Oddíl 2 - Tranzit Unie
KAPITOLA 3 - Uskladnění
Oddíl 1 - Společná ustanovení
Oddíl 2 - Uskladnění v celním skladu
Oddíl 3 - Svobodná pásma
KAPITOLA 4 - Zvláštní účel
Oddíl 1 - Dočasné použití
Oddíl 2 - Konečné užití
KAPITOLA 5 - Zušlechtění
Oddíl 1 - Obecná ustanovení
Oddíl 2 - Aktivní zušlechťovací styk
Oddíl 3 - Pasivní zušlechťovací styk
HLAVA VIII - ZBOŽÍ, JEŽ OPUSTILO CELNÍ ÚZEMÍ UNIE
KAPITOLA 1 - Formality před výstupem zboží
KAPITOLA 2 - Formality při výstupu zboží
KAPITOLA 3 - Vývoz a zpětný vývoz
KAPITOLA 4 - Výstupní souhrnné celní prohlášení
KAPITOLA 5 - Oznámení o zpětném vývozu
KAPITOLA 6 - Osvobození od vývozního cla
HLAVA IX - ZJEDNODUŠENÍ ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ, PŘENESENÍ PRAVOMOCI, POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1 - Vytvoření elektronických systémů
KAPITOLA 2 - Zjednodušení při uplatňování celních předpisů
KAPITOLA 3 - Přenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru
KAPITOLA 4 - Závěrečná ustanovení
