HLAVA VII - ZVLÁŠTNÍ REŽIMY
KAPITOLA 1 - Obecná ustanovení
Článek 210 - Rozsah působnosti
Zboží může být propuštěno do některé z těchto kategorií zvláštních režimů:
a) tranzit, což zahrnuje vnější a vnitřní tranzit;
b) uskladnění, což zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma;
c) zvláštní účel, což zahrnuje dočasné použití a konečné užití;
d) zušlechtění, což zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk.
Článek 211 - Povolení
1. Povolení vydané celními orgány se vyžaduje pro:
a) použití režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, režimu dočasného použití nebo režimu konečného užití;
b) provozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu, kromě případů, kdy skladovací zařízení provozuje samotný celní orgán.
Podmínky, za kterých je povoleno použití jednoho nebo více režimů uvedených v prvním pododstavci nebo provozování skladovacích zařízení, se uvedou v povolení.
2. Celní orgány udělí povolení se zpětným účinkem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) jsou prokázány hospodářské důvody;
b) žádost nesouvisí s pokusem o klamavé jednání;
c) žadatel na základě účtů nebo záznamů prokázal, že:
i) jsou splněny veškeré požadavky daného režimu;
ii) zboží může popřípadě být pro rozhodné období identifikováno;
iii) uvedené účty nebo záznamy umožňují kontrolu daného režimu;
d) je možné splnit všechny formality nezbytné pro nápravu situace u zboží, včetně případného zrušení platnosti příslušného celního prohlášení;
e) žadateli nebylo uděleno povolení se zpětným účinkem v průběhu tří let ode dne přijetí žádosti;
f) posouzení ekonomických podmínek se nevyžaduje, ledaže se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží;
g) žádost se netýká provozování skladovacích zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu; a
h) pokud se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží, musí být podána do tří let od pozbytí platnosti původního povolení.
Celní orgány mohou povolení se zpětným účinkem udělit i tehdy, pokud zboží propuštěné do celního režimu již není dostupné v okamžiku, kdy byla žádost o toto povolení přijata.
3. Není-li stanoveno jinak, je povolení uvedené v odstavci 1 udělováno pouze osobám, které splňují všechny následující podmínky:
a) jsou usazeny na celním území Unie;
b) poskytnou potřebnou záruku řádného provedení operací; pokud je v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněna činnost týkající se dotyčného zvláštního režimu, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splňuje tuto podmínku.
c) může-li u zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu, vzniknout celní dluh nebo jiné poplatky, poskytnou jistotu v souladu s článkem 89; a
d) v případě dočasného použití používají zboží nebo zajišťují jeho použití, a v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku provádějí nebo zajišťují provádění zušlechťovacích operací.
4. Není-li stanoveno jinak, je povolení uvedené v odstavci 1 uděleno pouze tehdy, jsou-li kromě podmínek uvedených v odstavci 3 splněny i všechny tyto podmínky:
a) celní orgány mohou nad prováděním daného režimu vykonávat celní dohled, aniž by musely uplatňovat administrativní opatření, která jsou neúměrná daným hospodářským potřebám;
b) povolením použít režim zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců Unie (hospodářské podmínky).
5. Není-li prokázáno něco jiného nebo pokud se hospodářské podmínky považují za splněné, má se za to, že zásadní zájmy výrobců Unie uvedené v odst. 4 písm. b) nejsou nepříznivě dotčeny.
6. Je-li prokázáno, že by zásadní zájmy výrobců Unie mohly být nepříznivě dotčeny, provede se přezkoumání hospodářských podmínek na úrovni Unie.
Článek 212 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
a) podmínky pro udělování povolení pro postupy uvedené v čl. 211 odst. 1;
b) výjimky z podmínek uvedených v čl. 211 odst. 3 a 4;
c) případy, ve kterých se hospodářské podmínky považují za splněné, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 5.
Článek 213 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro přezkoumání hospodářských podmínek podle čl. 211 odst. 6.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 214 - Záznamy
1. S výjimkou režimu tranzitu nebo není-li stanoveno jinak, vede držitel povolení, držitel režimu a všechny osoby, které provádějí činnost zahrnující uskladnění, opracování nebo zpracování zboží nebo prodej či nákup zboží ve svobodných pásmech, vhodné záznamy o zboží ve formě schválené celními orgány.
Záznamy obsahují informace a údaje, které celním orgánům umožní dohled nad dotyčným režimem, zejména pokud jde o identifikaci zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, jeho celní status a pohyb.
2. Má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil povinnost stanovenou v odstavci 1, pokud jsou jeho záznamy vhodné pro účely dotyčného zvláštního režimu.
Článek 215 - Vyřízení zvláštního režimu
1. V případech jiných než režim tranzitu a aniž je dotčen článek 254, je zvláštní režim, vyřízen v okamžiku, kdy zboží propuštěné do režimu, či zušlechtěné výrobky propuštěné do následného celního režimu, opustily celní území Unie nebo byly zničeny a nezůstal po nich žádný odpad nebo byly přenechány ve prospěch státu podle článku 199.
2. Celní orgány režim tranzitu vyřídí, pokud je na základě porovnání údajů, které má k dispozici celní úřad odeslání, s údaji, které má k dispozici celní úřad určení, patrné, že tento režim byl řádně ukončen.
3. Celní orgány učiní všechna opatření potřebná k tomu, aby napravily situaci u zboží, u nějž nebyl příslušný režim vyřízen v souladu se stanovenými podmínkami.
4. Není-li stanoveno jinak, proběhne vyřízení režimu ve stanovené lhůtě.
Článek 216 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví lhůta uvedená v čl. 215 odst. 4.
Článek 217 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro vyřízení zvláštního režimu podle článku 216.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 218 - Převod práv a povinností
Práva a povinnosti držitele režimu ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, mohou být zcela nebo zčásti převedeny na jinou osobu, která splňuje podmínky stanovené pro daný režim.
Článek 219 - Pohyb zboží
Ve zvláštních případech se zboží propuštěné do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo zboží ve svobodném pásmu může pohybovat mezi různými místy na celním území Unie.
Článek 220 - Obvyklé formy manipulace
Zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo které bylo umístěno do svobodného pásma, může být podrobeno obvyklým formám manipulace, jejichž cílem je zajistit uchování zboží, zlepšit jeho vzhled nebo obchodní jakost nebo je upravit pro distribuci nebo další prodej.
Článek 221 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
a) příslušné případy a podmínky, pokud jde o pohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo umístěného do svobodného pásma podle článku 219;
b) obvyklé formy manipulace se zbožím propuštěným do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo umístěným do svobodného pásma podle článku 220.
Článek 222 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
a) převod práv a povinností držitele režimu ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v souladu s článkem 218;
b) pohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo umístěného do svobodného pásma podle článku 219.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 223
Rovnocenné zboží
1. Rovnocenným zbožím je zboží Unie, které je uskladněno, použito nebo zpracováno místo zboží propuštěného do zvláštního režimu.
V režimu pasivního zušlechťovacího styku je rovnocenným zbožím zboží, které není zbožím Unie a které je zpracováno místo zboží Unie, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku.
Není-li stanoveno jinak, má rovnocenné zboží stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury, stejnou obchodní jakost a stejné technické charakteristiky jako zboží, které nahrazuje.
2. Je-li zajištěn řádný průběh režimu, zejména pokud jde o celní dohled, celní orgány na žádost povolí:
a) použití rovnocenného zboží v režimu uskladnění v celním skladu, svobodných pásem, konečného užití a zušlechťovacího styku;
b) použití rovnocenného zboží v režimu dočasného použití ve zvláštních případech;
c) v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku vývoz zušlechtěných výrobků, které byly získány z rovnocenného zboží ještě před dovozem zboží, které nahrazují;
d) v případě režimu pasivního zušlechťovacího styku dovoz zušlechtěných výrobků, které byly získány z rovnocenného zboží ještě před vývozem zboží, které nahrazují.
Pokud je v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněna činnost týkající se použití rovnocenného zboží pro dotyčný režim, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil podmínku zajištění řádného průběhu režimu.
3. Použití rovnocenného zboží není povoleno v žádném z těchto případů:
a) provádí-li se u zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku pouze obvyklé formy manipulace vymezené v článku 220;
b) platí-li zákaz vracet dovozní clo nebo přiznávat osvobození od dovozního cla pro nepůvodní zboží, které bylo použito při výrobě zušlechtěných výrobků v režimu aktivního zušlechťovacího styku a pro něž je vydán nebo vystaven doklad o původu v rámci preferenční dohody mezi Unií a některými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo skupinami těchto zemí či území;
c) pokud by to vedlo k neoprávněné výhodě týkající se dovozního cla nebo je-li to stanoveno v právních předpisech Unie.
4. V případě uvedeném v odst. 2 písm. c) a pokud by zušlechtěné výrobky podléhaly vývoznímu clu, jestliže by nebyly vyvezeny v rámci aktivního zušlechťovacího styku, poskytne držitel povolení jistotu pro zajištění úhrady vývozního cla pro případ, že zboží, které není zbožím Unie, nebude dovezeno ve lhůtě uvedené v čl. 257 odst. 3.
Článek 224 - Přenesení pravomoci
Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
a) výjimky z čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce;
b) podmínky, za nichž se užívá rovnocenné zboží podle čl. 223 odst. 2;
c) zvláštní případy, kdy se rovnocenné zboží použije v režimu dočasného použití podle čl. 223 odst. 2 písm. b);
d) případy, kdy použití rovnocenného zboží není povoleno podle čl. 223 odst. 3 písm. c).
Článek 225 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro používání rovnocenného zboží povolené podle čl. 223 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 2 - Tranzit
Oddíl 1 - Vnější a vnitřní tranzit
Článek 226 - Vnější tranzit
1. Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Unie, mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by toto zboží podléhalo:
a) dovoznímu clu;
b) jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
c) obchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
2. Ve zvláštních případech se zboží Unie propustí do režimu vnějšího tranzitu.
3. Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:
a) v režimu vnějšího tranzitu Unie;
b) v souladu s Úmluvou TIR, pokud tato přeprava:
i) byla zahájena nebo má být ukončena mimo celní území Unie;
ii) probíhá mezi dvěma místy na celním území Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie;
c) v souladu s Úmluvou ATA/Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;
d) na podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně);
e) na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;
f) v rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.
Článek 227 - Vnitřní tranzit
1. Režim vnitřního tranzitu umožňuje za podmínek stanovených v odstavci 2 přepravu zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie přes zemi nebo území mimo toto celní území beze změny jeho celního statusu.
2. Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:
a) v režimu vnitřního tranzitu Unie, je-li tato možnost upravena v mezinárodní dohodě;
b) v souladu s Úmluvou TIR;
c) v souladu s Úmluvou ATA / Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;
d) na podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně);
e) na podkladě formuláře 302 stanoveného v Dohodě mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;
f) v rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.
Článek 228 - Jediné území pro účely tranzitu
Je-li zboží v rámci celního území Unie přepravováno z jednoho bodu do druhého v souladu s Úmluvou TIR, v souladu s Úmluvou ATA / Istanbulskou úmluvou, na podkladě formuláře 302 nebo v rámci poštovního systému, považuje se celní území Unie pro účely této přepravy za jediné území.
Článek 229 - Vyloučení osob z operací TIR
1. Pokud celní orgány rozhodnou o vyloučení osoby z operací TIR na základě článku 38 Úmluvy TIR, vztahuje se toto rozhodnutí na celé celní území Unie a žádné celní úřady nesmí přijmout karnety TIR předložené touto osobou.
2. Členský stát oznámí své rozhodnutí uvedené v odstavci 1 spolu s datem jeho použitelnosti ostatním členským státům a Komisi.
Článek 230 - Oprávněný příjemce pro účely TIR
Celní orgány mohou na žádost povolit osobě (oprávněný příjemce) přijímat zboží přepravované v souladu s Úmluvou TIR na schváleném místě tak, aby byl režim ukončen v souladu s čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR.
Článek 231 - Přenesení pravomoci
Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
a) zvláštní případy, kdy má být zboží Unie propuštěno do režimu vnějšího tranzitu podle čl. 226 odst. 2.
b) podmínky pro udělování povolení podle článku 230.
Článek 232 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy, které se použijí na celním území Unie při uplatňování čl. 226 odst. 3 písm. b) až f) a čl. 227 odst. 2 písm. b) až f), a to s ohledem na potřeby Unie.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Oddíl 2 - Tranzit unie
Článek 233 - Povinnosti držitele tranzitního režimu Unie a dopravce a příjemce zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie
1. Držitel tranzitního režimu Unie je povinen:
a) předložit zboží v nezměněném stavu, jakož i požadované informace, celnímu úřadu určení ve stanovené lhůtě a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění totožnosti tohoto zboží;
b) dodržovat celní předpisy vztahující se na režim; a
c) nestanoví-li celní předpisy jinak, poskytnout jistotu k zajištění úhrady částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo zaplacení jiných poplatků stanovených dalšími příslušnými platnými předpisy, které mohou u zboží vzniknout.
2. Povinnosti držitele režimu jsou splněny a režim tranzitu je ukončen, jakmile je zboží v tomto režimu spolu s požadovanými informacemi k dispozici celnímu úřadu určení v souladu s celními předpisy.
3. Dopravce nebo příjemce zboží, který zboží přijímá s vědomím, že se toto zboží přepravuje v tranzitním režimu Unie, je rovněž povinen ve stanovené lhůtě předložit celnímu úřadu určení zboží v nezměněném stavu a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění totožnosti tohoto zboží.
4. Celní orgány mohou na žádost povolit kterékoliv z následujících zjednodušení, pokud jde o propuštění zboží do tranzitního režimu Unie nebo o ukončení uvedeného režimu:
a) status oprávněného odesílatele, který umožňuje držiteli povolení propouštět zboží do tranzitního režimu Unie bez jeho předložení celnímu úřadu;
b) status oprávněného příjemce, který umožňuje držiteli povolení přijímat zboží přepravované v tranzitním režimu Unie na schváleném místě a ukončit tento režim podle čl. 233 odst. 2;
c) použití zvláštního typu celních závěr, pokud se celní závěra vyžaduje pro zajištění totožnosti zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie;
d) použití celního prohlášení na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie se sníženými požadavky na údaje;
e) použití elektronického přepravního dokladu jakožto celního prohlášení na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie, pokud tento přepravní doklad obsahuje údaje uváděné v prohlášení a tyto údaje jsou dostupné celním orgánům v místě odeslání i v místě určení, aby mohl celní úřad provádět celní dohled nad zbožím a vyřízení daného režimu.
Článek 234 - Zboží přepravované v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie
1. Režimu vnějšího tranzitu Unie podléhá zboží, které je přepravováno přes zemi nebo území, které není součástí celního území Unie, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
a) tuto možnost stanoví mezinárodní smlouva;
b) přeprava přes tuto zemi nebo území je uskutečněna na základě jediného přepravního dokladu vystaveného na celním území Unie.
2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) se po dobu, kdy se zboží nachází mimo celní území Unie, účinky režimu vnějšího tranzitu Unie pozastaví.
Článek 235 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 233 odst. 4.
Článek 236 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
a) propouštění zboží do tranzitního režimu Unie a ukončení tohoto režimu;
b) fungování zjednodušení uvedených v čl. 233 odst. 4;
c) celní dohled nad zbožím přepravovaným v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie, uvedený v článku 234.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 3 - Uskladnění
Oddíl 1 - Společná ustanovení
Článek 237 - Rozsah působnosti
1. Režim uskladnění umožňuje skladovat na celním území Unie zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:
a) dovoznímu clu;
b) jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
c) obchodně-politickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
2. Zboží Unie může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo může být umístěno do svobodného pásma v souladu se zvláštními předpisy Unie nebo proto, aby se na ně vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla.
3. Je-li to hospodářsky odůvodněné a nebude-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit uskladnění zboží Unie ve skladovacím zařízení pro uskladnění v celním skladu. Uvedené zboží se nepovažuje za zboží v režimu uskladnění v celním skladu.
Článek 238 - Délka trvání režimu uskladnění
1. Doba, po kterou se zboží může nacházet v režimu uskladnění, není omezena.
2. Za výjimečných okolností mohou celní orgány stanovit lhůtu, v níž musí být režim uskladnění vyřízen, zejména pokud druh a povaha zboží mohou v případě dlouhodobého skladování ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin nebo životní prostředí.
Článek 239 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro propouštění zboží Unie do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, jak je uvedeno v čl. 237 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Oddíl 2 - Uskladnění v celním skladu
Článek 240 - Uskladnění v celních skladech
1. Režim uskladnění v celním skladu umožňuje skladovat zboží, které není zbožím Unie, v prostorách nebo na jiných místech schválených pro tento režim celními orgány a pod celním dohledem („celní sklady“).
2. Celní sklady může pro celní skladování zboží použít jakákoli osoba („veřejný celní sklad“) nebo mohou být provozovány držitelem povolení k provozování celního skladu („soukromý celní sklad“).
3. Zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu, může být dočasně vyjmuto z celního skladu. Vyjmutí zboží schválí s výjimkou případu vyšší moci předem celní orgány.
Článek 241 - Zpracování
1. Je-li to hospodářsky odůvodněné a není-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit, aby v celním skladu došlo ke zpracování zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo v režimu konečného užití, a to za podmínek stanovených uvedenými režimy.
2. Zboží uvedené v odstavci 1 se nepovažuje za zboží v režimu uskladnění v celním skladu.
Článek 242 - Povinnosti držitele povolení nebo režimu
1. Držitel povolení a držitel režimu je povinen:
a) zajistit, že zboží v režimu uskladnění v celním skladu nebude vyjmuto z celního dohledu; a
b) splnit povinnosti vyplývající ze skladování zboží v režimu uskladnění v celním skladu.
2. Odchylně od odstavce 1 lze v povolení týkajícím se veřejného celního skladu stanovit, že za splnění povinností podle odst. 1 písm. a) nebo b) odpovídá výlučně držitel režimu.
3. Za splnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do režimu uskladnění v celním skladu odpovídá držitel režimu.
Oddíl 3 - Svobodná pásma
Článek 243 - Vymezení svobodných pásem
1. Členské státy mohou některé části celního území Unie prohlásit za svobodná pásma.
Pro každé svobodné pásmo členský stát určí zeměpisné vymezení a místa vstupu a výstupu.
2. Členské státy sdělí Komisi informace o svých svobodných pásmech, která jsou v provozu.
3. Svobodná pásma musí být ohrazena.
Obvod a místa vstupu do svobodného pásma a výstupu z něj podléhají celnímu dohledu.
4. Osoby, zboží a dopravní prostředky vstupující do svobodných pásem nebo z nich vystupující mohou být podrobeny celním kontrolám.
Článek 244 - Stavby a činnosti ve svobodných pásmech
1. Ke stavbě budov ve svobodném pásmu je zapotřebí předchozího povolení celních orgánů.
2. S výhradou celních předpisů je ve svobodném pásmu povolena jakákoli průmyslová či obchodní činnost nebo poskytování služeb. Provozování těchto činností a poskytování služeb musí být předem oznámeno celním orgánům.
3. S ohledem na povahu daného zboží nebo potřeby celního dohledu či požadavky na bezpečnost a zabezpečení mohou celní orgány činnosti uvedené v odstavci 2 zakázat nebo omezit.
4. Celní orgány mohou zakázat výkon činnosti ve svobodném pásmu osobám, které neposkytují potřebnou záruku dodržování celních předpisů.
Článek 245 - Předložení zboží a jeho propuštění do režimu
1. Zboží přepravené do svobodného pásma se předkládá celnímu úřadu a je podrobeno předepsaným celním formalitám ve všech těchto případech:
a) pokud je zboží do svobodného pásma přepraveno přímo z území mimo celní území Unie;
b) pokud bylo zboží propuštěno do celního režimu, který je ukončen nebo vyřízen propuštěním do režimu svobodného pásma;
c) pokud je zboží propuštěno do režimu svobodného pásma proto, aby se na něj vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla;
d) pokud jsou tyto formality stanoveny jinými než celními předpisy.
2. Zboží přepravené do svobodného pásma za jiných okolností, než které jsou uvedeny v odstavci 1, se nepředkládá celnímu úřadu.
3. Aniž je dotčen článek 246, považuje se zboží přepravené do svobodného pásma za zboží propuštěné do režimu svobodného pásma:
a) okamžikem jeho vstupu do svobodného pásma, pokud již nebylo propuštěno do jiného celního režimu; nebo
b) okamžikem ukončení režimu tranzitu, pokud není ihned propuštěno do následného celního režimu.
Článek 246 - Zboží Unie ve svobodných pásmech
1. Zboží Unie může do svobodného pásma vstoupit, může v něm být uskladněno, přepravováno, lze ho v něm užít, zušlechtit nebo spotřebovat. V takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu svobodného pásma.
2. Na žádost dotyčné osoby celní orgány stanoví celní status zboží jako zboží Unie u veškerého následujícího zboží:
a) zboží Unie, které vstupuje do svobodného pásma;
b) zboží Unie, které ve svobodném pásmu prošlo zpracovatelskými operacemi;
c) zboží, které bylo ve svobodném pásmu propuštěno do volného oběhu.
Článek 247 - Zboží, které není zbožím Unie, ve svobodných pásmech
1. Zboží, které není zbožím Unie, umístěné ve svobodném pásmu lze propustit do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití nebo konečného užití za podmínek stanovených pro tyto režimy.
V takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu svobodného pásma.
2. Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se zásob nebo zásobovacích skladů, u nichž tak daný režim stanoví, odstavec 1 nevylučuje použití nebo spotřebování zboží, jehož propuštění do režimu volného oběhu nebo dočasného použití by nepodléhalo uplatnění dovozního cla nebo opatření v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky.
V případě takového použití nebo spotřeby se nepožaduje celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo do režimu dočasného použití.
Toto prohlášení se však požaduje, jestliže zboží podléhá celní kvótě nebo stropu.
Článek 248 - Přeprava zboží ze svobodného pásma
1. Aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblastech jiných než v celní oblasti, může být zboží nacházející se ve svobodném pásmu vyvezeno nebo zpětně vyvezeno z celního území Unie nebo přepraveno do jiné části celního území Unie.
2. Články 134 až 149 se použijí na zboží, které bylo ze svobodného pásma přepraveno do jiných částí celního území Unie.
Článek 249 - Celní status
Zboží, které je ze svobodného pásma přepraveno do jiné části celního území Unie nebo které je propuštěno do celního režimu, se považuje za zboží, které není zbožím Unie, pokud se jeho celní status zboží Unie neprokáže.
Pro účely uplatnění vývozního cla a vývozních licencí nebo opatření na kontrolu vývozu stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky se však takové zboží považuje za zboží Unie, pokud se nezjistí, že nemá celní status zboží Unie.
KAPITOLA 4 - Zvláštní účel
Oddíl 1 - Dočasné použití
Článek 250 - Rozsah působnosti
1. Režim dočasného použití umožňuje, aby zboží, které není zbožím Unie a které má být zpětně vyvezeno, podléhalo na celním území Unie zvláštnímu účelu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla a aniž by se na ně vztahovaly:
a) jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
b) obchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
2. Režim dočasného použití může být použit pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:
a) zboží nemá být kromě běžného snížení hodnoty způsobeného jeho používáním nijak změněno;
b) je možné zajistit identifikaci zboží, které bylo do režimu propuštěno, s výjimkou případu, kdy s ohledem na povahu zboží nebo zamýšlené použití nemůže neprovedení identifikace vést ke zneužití režimu, nebo kdy je v případě uvedeném v článku 223 možné ověřit splnění podmínek stanovených pro rovnocenné zboží;
c) držitel režimu je usazen mimo celní území Unie, není-li stanoveno jinak;
d) jsou splněny požadavky pro úplné nebo částečné osvobození od cla stanovené v právních předpisech.
Článek 251 - Doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití
1. Celní orgány stanoví dobu, během níž musí být zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití, zpětně vyvezeno nebo musí být propuštěno do následného celního režimu. Tato doba musí být dostatečně dlouhá pro dosažení cíle povoleného použití.
2. Není-li stanoveno jinak, doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití za stejným účelem a na odpovědnost téhož držitele povolení, nesmí přesáhnout 24 měsíců, a to i v případě, že byl režim vyřízen tím, že zboží bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu a následně opět do režimu dočasného použití.
3. Pokud za mimořádných okolností nelze povoleného použití dosáhnout během doby uvedené v odstavcích 1 a 2, mohou celní orgány na odůvodněnou žádost držitele povolení povolit přiměřené prodloužení uvedené doby.
4. Celková doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití, nesmí přesáhnout s výjimkou nepředvídatelné události deset let.
Článek 252 - Výše dovozního cla v případě dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla
1. Výše dovozního cla u zboží, které bylo propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, činí 3 % z částky dovozního cla, které by bylo v případě uvedeného zboží splatné, kdyby v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití bylo propuštěno do volného oběhu.
Částka je splatná za každý byť jen započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.
2. Částka dovozního cla nesmí být vyšší než částka cla, která by byla splatná, kdyby dané zboží bylo v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití propuštěno do volného oběhu.
Článek 253 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 243, kterými se stanoví:
a) zvláštní účel podle čl. 250 odst. 1;
b) požadavky podle čl. 250 odst. 2 písm. d).
Oddíl 2 - Konečné užití
Článek 254 - Režim konečného užití
1. Režim konečného užití umožňuje, aby bylo zboží z důvodu svého zvláštního účelu propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla.
2. Pokud se zboží nachází ve výrobní fázi, ve které je nákladově účinným způsobem možné dosáhnout pouze předepsaného konečného užití, mohou celní orgány v povolení stanovit podmínky, za nichž se má za to, že zboží bylo použito k účelům stanoveným pro uplatnění osvobození od cla nebo snížené sazby cla.
3. Pokud je zboží vhodné pro opakované použití a celní orgány to považují za vhodné za účelem zamezení zneužití, pokračuje celní dohled po dobu nejdéle dvou let od data prvního použití zboží pro účely stanovené pro uplatnění osvobození od cla nebo snížené sazby cla.
4. Celní dohled u režimu konečného užití končí v každém z následujících případů:
a) jakmile bylo zboží použito pro účely uvedené v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla;
b) jakmile zboží opustí celní území Unie, je zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;
c) jakmile bylo zboží použito k jiným účelům, než které jsou uvedeny v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla, a bylo zaplaceno dovozní clo.
5. Požaduje-li se výtěžnost, použije se článek 255 na režim konečného užití.
6. Odpad a zbytky vzniklé při opracování nebo zpracování zboží podle předepsaného konečného užití a ztráty na základě přirozeného úbytku se považují za zboží, jež dosáhlo předepsaného konečného užití.
7. Odpad a zbytky vzniklé při zničení zboží propuštěného do režimu konečného užití se považují za propuštěné do režimu uskladnění v celním skladu.
KAPITOLA - Zušlechtění
Oddíl 1 - Obecná ustanovení
Článek 255 - Výtěžnost
S výjimkou případů, kdy je výtěžnost vymezena ve zvláštních právních předpisech Unie, celní orgány stanoví buď výtěžnost či průměrnou výtěžnost zušlechťovací operace, nebo případně způsob, jak ji stanovit.
Výtěžnost nebo průměrná výtěžnost se stanoví na základě skutečných podmínek, za kterých jsou nebo budou zušlechťovací operace prováděny. Výtěžnost lze případně upravit podle článku 28.
Oddíl 2 - Aktivní zušlechťovací styk
Článek 256 - Rozsah působnosti
1. Aniž je dotčen článek 223, umožňuje režim aktivního zušlechťovacího styku, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovacích operací na celním území Unie bylo použito zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:
a) dovoznímu clu;
b) jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
c) obchodně-politickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
2. V jiných případech, než jsou opravy a zničení, lze režim aktivního zušlechťovacího styku použít pouze tehdy, je-li zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, v zušlechtěných produktech možné identifikovat, aniž by bylo dotčeno použití příslušenství pro výrobu.
V případě uvedeném v článku 223 lze režim použít, je-li možné ověřit soulad s podmínkami stanovenými pro rovnocenné zboží.
3. Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 může být režim aktivního zušlechťovacího styku použit i na kterékoliv z následujícího zboží:
a) zboží, které má projít operacemi, jež zajistí dodržování technických požadavků na jeho propuštění do volného oběhu;
b) zboží, které se má podrobit obvyklým formám manipulace v souladu s článkem 220.
Článek 257 - Lhůta pro vyřízení režimu
1. Celní orgány stanoví lhůtu, v níž má být režim aktivního zušlechťovacího styku v souladu s článkem 216 vyřízen.
Tato lhůta začíná dnem, kdy bylo zboží, které není zbožím Unie, do tohoto režimu propuštěno, a musí zohledňovat dobu potřebnou pro provedení zušlechťovacích operací a vyřízení režimu.
2. Na odůvodněnou žádost držitele povolení mohou celní orgány lhůtu uvedenou v odstavci 1 přiměřeně prodloužit.
V povolení může být uvedeno, že lhůta, která začíná v průběhu kalendářního měsíce, čtvrtletí nebo pololetí, skončí posledním dne následujícího kalendářního měsíce, čtvrtletí nebo pololetí.
3. V případě předčasného vývozu v souladu s čl. 223 odst. 2 písm. c) se v povolení uvede lhůta, v níž musí být zboží, které není zbožím Unie, navrženo do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přičemž se zohlední doba potřebná pro opatření a přepravu zboží na celní území Unie.
Lhůta uvedená v prvním pododstavci se stanoví v měsících a nepřesáhne šest měsíců. Začíná dnem přijetí vývozního prohlášení vztahujícího se na zušlechtěné produkty získané z odpovídajícího rovnocenného zboží.
4. Na žádost držitele povolení může být šestiměsíční lhůta uvedená v odstavci 3 prodloužena, a to i po jejím uplynutí, pokud celková lhůta nepřesáhne 12 měsíců.
Článek 258 - Dočasný zpětný vývoz pro účely dalšího zpracování
Na žádost mohou celní orgány povolit, aby část zboží nebo veškeré zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebo zušlechtěné produkty byly dočasně zpětně vyvezeny pro účely dalšího zpracování mimo celní území Unie v souladu s podmínkami stanovenými pro režim pasivního zušlechťovacího styku.
Oddíl 3 - Pasivní zušlechťovací styk
Článek 259 - Rozsah působnosti
1. Režim pasivního zušlechťovacího styku umožňuje, aby zboží Unie bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacích operací. Zušlechtěné produkty, které jsou výsledkem zušlechtění tohoto zboží, mohou být na žádost držitele povolení nebo jakékoli jiné osoby usazené na celním území Unie, získá-li tato osoba souhlas držitele povolení a jsou-li splněny podmínky povolení, propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla.
2. Režim pasivního zušlechťovacího styku nelze použít v případě žádného z tohoto zboží Unie:
a) zboží, jehož vývoz zakládá nárok na vrácení nebo prominutí dovozního cla;
b) zboží, které bylo před vývozem propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla na základě jeho konečného užití, dokud účely tohoto konečného užití nejsou splněny, ledaže má toto zboží projít opravami;
c) zboží, jehož vývoz zakládá nárok na poskytnutí vývozních náhrad;
d) zboží, jemuž je na základě vývozu v rámci společné zemědělské politiky přiznána jiná finanční výhoda než náhrady uvedené v písmenu c).
3. Celní orgány stanoví lhůtu, během níž musí b&yacut
