HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1 - Rozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice
Článek 1 - Předmět a rozsah působnosti
1. Tímto nařízením se stanoví celní kodex Unie (dále jen „kodex“), který stanoví obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Unie nebo toto území opouštějící.
Aniž je dotčeno mezinárodní právo a úmluvy a právní předpisy Unie v jiných oblastech, použije se kodex jednotně na celém celním území Unie.
2. Některá ustanovení celních předpisů lze použít mimo celní území Unie v rámci zvláštních právních předpisů nebo v rámci mezinárodních úmluv.
3. Některá ustanovení celních předpisů, včetně zjednodušení v nich obsažených, se použijí na obchod se zbožím Unie mezi částmi celního území Unie, na něž se vztahují ustanovení směrnice 2006/112/ES nebo směrnice 2008/118/ES, a částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují, nebo na obchod mezi částmi tohoto území, na něž se daná ustanovení nevztahují.
Článek 2 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284 k upřesnění ustanovení celních předpisů a jejich zjednodušení, pokud jde o celní prohlášení, prokazování celního statusu, použití režimu vnitřního tranzitu Unie, pokud takový režim nemá dopad na správné uplatňování příslušných fiskálních opatření, které se vztahují na obchod se zbožím Unie podle čl. 1 odst. 3. Uvedené akty se mohou zabývat zvláštními okolnostmi vztahujícími se na obchod se zbožím Unie, který se týká pouze jednoho členského státu.
Článek 3 - Úloha celních orgánů
Celní orgány odpovídají především za dohled nad mezinárodním obchodem Unie, a přispívají tak ke spravedlivému a volnému obchodu, k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i k celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce. Celní orgány přijmou opatření zaměřená zejména na:
a) ochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států;
b) ochranu Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti;
c) zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a ochranu životního prostředí, v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými orgány; a
d) zachování řádné rovnováhy mezi celními kontrolami a zjednodušením dovoleného obchodu.
Článek 4 - Celní území
1. Celní území Unie zahrnuje následující území, včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru:
- území Belgického království,
- území Bulharské republiky,
- území České republiky,
- území Dánského království, s výjimkou Faerských ostrovů a Grónska,
- území Spolkové republiky Německo, s výjimkou ostrova Helgoland a území Büsingen (smlouva ze dne 23. listopadu 1964 mezi Spolkovou republikou Německo a Švýcarskou konfederací),
- území Estonské republiky,
- území Irska,
- území Řecké republiky,
- území Španělského království, s výjimkou Ceuty a Melilly,
- území Francouzské republiky, s výjimkou francouzských zámořských zemí a území, na něž se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o fungování EU,
- území Chorvatské republiky,
- území Italské republiky, s výjimkou obcí Livigno a Campione d’Italia a vnitrozemských vod jezera Lugano mezi břehem a politickou hranicí oblasti od Ponte Tresa k Porto Ceresio,
- území Kyperské republiky v souladu s ustanoveními aktu o přistoupení z roku 2003,
- území Lotyšské republiky,
- území Litevské republiky,
- území Lucemburského velkovévodství,
- území Maďarska,
- území Malty,
- území Nizozemského království v Evropě,
- území Rakouské republiky,
- území Polské republiky,
- území Portugalské republiky,
- území Rumunska,
- území Republiky Slovinsko,
- území Slovenské republiky,
- území Finské republiky,
- území Švédského království
- území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, britských Normanských ostrovů a ostrova Man.
2. Následující území nacházející se mimo území členských států, a to včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru, se považují s ohledem na úmluvy a smlouvy, které se na ně vztahují, za součást celního území Unie:
a) FRANCIE
území Monaka, jak je vymezuje celní úmluva podepsaná v Paříži dne 18. května 1963 (Journal officiel de la République française (Úřední věstník Francouzské republiky) ze dne 27. září 1963, s. 8679);
b) KYPR
Území výsostných oblastí Spojeného království na Akrotiri a Dhekelii, jak je vymezuje Smlouva o založení Kyperské republiky podepsaná v Nikósii dne 16. srpna 1960 (United Kingdom Treaty Series No 4 (1961) Cmnd. 1252).
Článek 5 - Definice
Pro účely kodexu se rozumí:
1) „celními orgány“ celní správy členských států, jež jsou příslušné pro uplatňování celních předpisů, a jakékoli jiné orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny uplatňovat některé celní předpisy;
2) „celními předpisy“ soubor právních předpisů, který tvoří:
a) kodex a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí, přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;
b) společný celní sazebník;
c) právní předpisy o systému Unie pro osvobození od cla;
d) mezinárodní dohody obsahující celní ustanovení, pokud jsou tato ustanovení použitelná v Unii;
3) „celními kontrolami“ zvláštní úkony prováděné celními orgány za účelem zajištění dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie;
4) „osobou“ fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům;
5) „hospodářským subjektem“ osoba, která se v rámci své podnikatelské činnosti zabývá činnostmi, které podléhají celním předpisům;
6) „celním zástupcem“ každá osoba zmocněná jinou osobou, aby v jednání s celními orgány prováděla úkony a formality vyžadované celními předpisy;
7) „rizikem“ pravděpodobnost a dopad události, která by mohla nastat v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, pohybem nebo konečným užitím zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi či územími mimo toto území a v souvislosti s výskytem zboží, které není zbožím Unie, na celním území Unie a která by:
a) bránila řádnému používání opatření Unie nebo vnitrostátních opatření;
b) ohrozila finanční zájmy Unie a jejích členských států; nebo
c) představovala hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro životní prostředí nebo spotřebitele;
8) „celními formalitami“ všechny činnosti, které musí osoby a celní orgány provést za účelem dosažení souladu s celními předpisy;
9) „vstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má vstoupit na celní území Unie;
10) „výstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má opustit celní území Unie;
11) „celním prohlášením pro dočasné uskladnění“ úkon, kdy osoba předepsanou formou a způsobem uvede, že zboží je v dočasném uskladnění;
12) „celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, případně s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita;
13) „prohlášením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie, s výjimkou zboží, které se nachází v režimu svobodného pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;
14) „oznámením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie a které se nachází v režimu svobodného pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;
15) „deklarantem“ osoba, která podává celní prohlášení, celní prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupní souhrnné celní prohlášení, výstupní souhrnné celní prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení nebo oznámení podáno;
16) „celním režimem“ některý z následujících režimů, do něhož může být zboží v souladu s kodexem propuštěno:
a) propuštění do volného oběhu;
b) zvláštní režimy;
c) vývoz;
17) „dočasným uskladněním“ situace, kdy je zboží, které není zbožím Unie, dočasně uskladněno pod celním dohledem v období od předložení celnímu úřadu k propuštění do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu;
18) „celním dluhem“ povinnost osoby zaplatit částku dovozního nebo vývozního cla, které se podle platných celních předpisů vztahuje na konkrétní zboží;
19) „dlužníkem“ osoba odpovědná za celní dluh;
20) „dovozním clem“ clo splatné při dovozu zboží;
21) „vývozním clem“ clo splatné při vývozu zboží;
22) „celním statusem“ status zboží vyjadřující, že se jedná o zboží Unie nebo o zboží, které není zbožím Unie;
23) „zbožím Unie“ zboží, které spadá do některé z těchto kategorií:
a) zboží zcela získané na celním území Unie, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze zemí či území mimo celní území Unie;
b) zboží přepravené na celní území Unie ze zemí či území mimo toto území a propuštěné do volného oběhu;
c) zboží získané nebo vyrobené na celním území Unie buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b);
24) „zbožím, které není zbožím Unie“ zboží jiné než uvedené v bodě 23 nebo zboží, které ztratilo svůj celní status zboží Unie;
25) „řízením rizik“ systematické zjišťování rizik, a to i namátkovými kontrolami, a provádění všech nezbytných opatření s cílem omezit vystavení rizikům;
26) „propuštěním zboží“ úkon, kterým celní orgány povolují nakládat se zbožím za podmínek celního režimu, do kterého je zboží propuštěno;
27) „celním dohledem“ obecná činnost celních orgánů, kterou se má zajistit dodržování celních předpisů a případně i dalších právních předpisů vztahujících se na zboží, kterého se týká tato činnost;
28) „vrácením“ vrácení částky již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla;
29) „prominutím“ zproštění povinnosti platit částku dovozního nebo vývozního cla, které ještě nebylo zaplaceno;
30) „zušlechtěnými výrobky“ zboží v režimu zušlechťovacího styku, které je výsledkem zušlechťovacích operací;
31) „osobou usazenou na celním území Unie“:
a) v případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště na celním území Unie;
b) v případě právnické osoby nebo sdružení osob osoba, která má sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu na celním území Unie;
32) „stálou provozovnou“ trvale umístěné zařízení určené k podnikání, na němž se trvale nacházejí nezbytné lidské i technické zdroje a jehož prostřednictvím jsou plně nebo částečně vykonávány celní operace určité osoby;
33) „předložením zboží celnímu úřadu“ oznámení celním orgánům o tom, že zboží bylo přepraveno na celní úřad nebo jiné místo určené nebo schválené celními orgány a že je k dispozici pro účely celní kontroly;
34) „držitelem zboží“ osoba, která je vlastníkem zboží nebo která má podobné právo nakládat se zbožím nebo má nad ním fyzickou kontrolu;
35) „držitelem režimu“:
a) osoba, která podává celní prohlášení nebo na jejíž účet je uvedené prohlášení podáváno; nebo
b) osoba, na niž byly převedeny práva a povinnosti vyplývající z celního režimu;
36) „obchodněpolitickými opatřeními“ netarifní opatření stanovená v rámci společné obchodní politiky, jež mají formu právních předpisů Unie upravujících mezinárodní obchod se zbožím;
37) „zušlechťovacími operacemi“:
a) opracování zboží, včetně jeho sestavení, smontování nebo přizpůsobení jinému zboží;
b) zpracování zboží;
c) zničení zboží;
d) oprava zboží, včetně jeho obnovy a seřízení;
e) použití zboží, které není v zušlechtěných výrobcích obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu těchto výrobků, a to i když je při použití zcela nebo zčásti spotřebováno (dále jen „příslušenství pro výrobu“);
38) „výtěžností“ množství nebo procentní podíl zušlechtěných výrobků získaných zušlechtěním určitého množství zboží v režimu zušlechťovacího styku;
39) "rozhodnutím" akt vydaný celním orgánem vztahující se k celním předpisům, kterým se rozhoduje v jednotlivém případě a který má právní účinky vůči jedné nebo více dotčeným osobám;
40) „dopravcem“:
a) v souvislosti se vstupem osoba, která přepravuje zboží na celní území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží na toto území. Avšak:
i) v případě kombinované přepravy se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co vstoupil na celní území Unie, pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek;
ii) v případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila nákladní list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží na celní území Unie;
b) v souvislosti s výstupem osoba, která zboží vyváží z celního území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží z tohoto území. Avšak:
i) v případě kombinované přepravy, při níž aktivní dopravní prostředek opouštějící celní území Unie pouze přepravuje jiný dopravní prostředek, který se po příjezdu aktivního dopravního prostředku na místo určení pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek, se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co opustil celní území Unie a přijel na místo určení, pohybuje po vlastní ose;
ii) v případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila nákladní list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží z celního území Unie;
41) „nákupní provizí“ odměna, kterou platí dovozce zprostředkovateli za zastupování při koupi hodnoceného zboží.
KAPITOLA 2 - Práva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy
Oddíl 1 - Poskytování informací
Článek 6 - Způsoby výměny a uchovávání informací a obecné požadavky týkající se údajů.
1. Veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, jako např. celní prohlášení, žádosti nebo rozhodnutí, a uchovávání těchto informací, vyžadované celními předpisy, se uskutečňují prostřednictvím elektronického zpracování dat.
2. Za účelem výměny a uchovávání informací uvedených v odstavci 1 se vypracují obecné požadavky týkající se údajů.
3. Jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v odstavci 1 se mohou použít takto:
a) mohou být trvalé povahy, jsou-li řádně odůvodněny druhem dopravy nebo není-li použití metod elektronického zpracování dat pro dané celní formality vhodné;
b) mohou být dočasné povahy v případě dočasného selhání počítačových systémů celních orgánů nebo hospodářských subjektů.
4. Odchylně od odstavce 1 může Komise ve výjimečných případech přijmout rozhodnutí, která jednomu členskému státu nebo několika členským státům umožní používat jiný způsob výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat.
Takovéto rozhodnutí o odchylce musí být odůvodněno zvláštní situací členského státu žádajícího o tuto odchylku; odchylka se povoluje na konkrétní období. Odchylka se pravidelně přezkoumává a může být prodloužena na další konkrétní období na další žádost členského státu, na který se vztahuje. Odchylka se zruší, pokud již není odůvodněná.
Odchylka se netýká výměny informací mezi členským státem, na který se vztahuje, a dalšími členskými státy, ani na výměnu a uchovávání informací v ostatních členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.
Článek 7 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
a) obecné požadavky týkajících se údajů podle čl. 6 odst. 2, přičemž se zohlední potřeba splnit celní formality stanovené v celních předpisech a povaha a účel výměny a uchovávání informací podle čl. 6 odst. 1;
b) zvláštní případy, kdy mohou být v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) použitý jiné způsoby výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat;
c) druh informací a údajů, které mají být uvedeny v záznamech podle čl. 148 odst. 4 a čl. 214 odst. 1.
Článek 8 - Svěření prováděcích pravomocí
1. Komise stanoví v prováděcích aktech:
a) pokud to bude nutné, formát a kód obecných požadavků týkajících se údajů podle čl. 6 odst. 2;
b) postupy týkající se výměny a uchovávání informací, k níž lze použít jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 3.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
2. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o odchylkách podle čl. 6 odst. 4.
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.
Článek 9 - Registrace
1. Hospodářské subjekty usazené na celním území Unie se zaregistrují u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny.
2. Ve zvláštních případech se hospodářské subjekty, které nejsou usazeny na celním území Unie, zaregistrují u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.
3. Není-li stanoveno jinak, nemusí se jiné osoby než hospodářské subjekty registrovat u celních orgánů.
Mají-li osoby uvedené v prvním pododstavci povinnost se zaregistrovat:
a) zaregistrují se, pokud jsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny;
b) zaregistrují se, pokud nejsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.
4. Ve zvláštních případech prohlásí celní orgány registraci za neplatnou.
Článek 10 - Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
a) případy podle čl. 9 odst. 2, kdy mají hospodářské subjekty, které nejsou usazeny na celním území Unie, povinnost se registrovat u celních orgánů;
b) případy podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, kdy se povinnost registrace u celních orgánů vztahuje na jiné osoby než hospodářské subjekty;
c) případy podle čl. 9 odst. 4, kdy celní orgány prohlásí registraci za neplatnou.
Článek 11 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech celní orgány příslušné pro registraci podle článku 9.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 12 - Předávání informací a ochrana údajů
1. Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které celní orgány získaly při plnění svých povinností, se vztahuje profesní tajemství. Kromě případů stanovených podle čl. 47 odst. 2 a druhého pododstavce tohoto odstavce nesmějí být tyto informace příslušnými orgány zveřejněny bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly.
Zveřejnění těchto informací bez souhlasu je však možné, jsou-li celní orgány povinny nebo oprávněny tak učinit na základě platných právních předpisů, zejména v souvislosti s ochranou údajů nebo soudním řízením.
2. Důvěrné informace uvedené v odstavci 1 mohou být sdělovány celním orgánům a jiným příslušným orgánům zemí a území mimo celní území Unie pro účely celní spolupráce s těmito zeměmi a územími v rámci mezinárodní dohody nebo právních předpisů Unie v oblasti společné obchodní politiky.
3. Při veškerém zveřejňování nebo sdělování informací podle odstavců 1 a 2 se zajistí odpovídající úroveň ochrany údajů, plně v souladu s platnými předpisy týkajícími se ochrany údajů.
Článek 13 - Výměna doplňujících informací mezi celními orgány a hospodářskými subjekty
1. Celní orgány a hospodářské subjekty si zejména pro účely vzájemné spolupráce při zjišťování rizik a předcházení rizikům mohou vyměňovat jakékoli informace, které celní předpisy přímo nevyžadují. Tato výměna se může uskutečnit na základě písemné dohody a může zahrnovat přístup celních orgánů do počítačových systémů hospodářských subjektů.
2. Nedohodnou-li se obě strany jinak, jsou veškeré informace, které během spolupráce uvedené v odstavci 1 poskytne jedna strana straně druhé, důvěrné.
Článek 14 - Poskytování informací celními orgány
1. Každá osoba může celní orgány požádat o informace o používání celních předpisů. Tato žádost může být zamítnuta, pokud se nevztahuje k činnosti spojené se skutečně zamýšleným mezinárodním obchodem se zbožím.
2. Celní orgány udržují pravidelný kontakt s hospodářskými subjekty a dalšími orgány, které se podílejí na mezinárodním obchodu se zbožím. Podporují průhlednost tím, že zcela zpřístupňují celní předpisy, obecná správní rozhodnutí a formuláře žádostí, a to pokud možno bezplatně a prostřednictvím internetu.
Článek 15 - Poskytování informací celním orgánům
1. Každá osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit nebo na celních kontrolách, poskytne celním orgánům na jejich žádost a v jakémkoli stanoveném termínu všechny potřebné doklady a informace v náležité podobě a veškerou pomoc nezbytnou pro splnění těchto formalit nebo provedení kontrol.
2. Podáním celního prohlášení, celního prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupního souhrnného celního prohlášení, výstupního souhrnného celního prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu určitou osobou celním orgánům nebo podáním žádosti o povolení nebo o jakékoli jiné rozhodnutí se dotyčná osoba stává odpovědnou:
a) za správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení, oznámení nebo žádosti;
b) za pravost, správnost a platnost dokladu podporujícího prohlášení, oznámení nebo žádosti;
c) případně za dodržení všech povinností v souvislosti s propuštěním zboží do daného celního režimu nebo s prováděním schválených operací.
První pododstavec se rovněž vztahuje na poskytování jakýchkoli informací v jakékoli podobě požadovaných celními orgány nebo jim předložených.
Jestliže prohlášení nebo oznámení podává nebo informace poskytuje celní zástupce dotyčné osoby podle článku 18, je povinnostmi uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce vázán i celní zástupce.
Článek 16 - Elektronické systémy
1. Členské státy spolupracují s Komisí při vývoji, údržbě a používání elektronických systémů pro výměnu informací mezi celními orgány navzájem a s Komisí a pro uchovávání těchto informací v souladu s kodexem.
2. Po členském státě, kterému byla povolena odchylka podle čl. 6 odst. 4, se v rámci této odchylky nepožaduje, aby vyvíjel, udržoval a používal elektronické systémy uvedené v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 17 - Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech technické postupy pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů uvedených v čl. 16 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Oddíl 2 - Zastupování v celním řízení
Článek 18 - Celní zástupce
1. Každá osoba se může nechat zastoupit celním zástupcem.
Toto zastupování může být přímé, kdy celní zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby, nebo nepřímé, kdy celní zá
